Carl Gustav Jung: Populární citáty (strana 3)

„Hudebníci, malíři a umělci všech druhů často nedovedou vůbec myslet, protože nikdy úmyslně nepoužívají svůj mozek.“

„Jako dítě jsem se cítil osamělý a cítím se tak stále, protože vím a musím naznačovat věci, o kterých ostatní zřejmě nic nevědí a většinou ani vědět nechtějí.“

„Vždyť lidé dělají všechno, i to nejabsurdnější, aby unikli vlastní duši. Všechno, protože nevyjdou sami se sebou a protože jim chybí jakákoli víra, že by z jejich duše mohlo vzejít něco užitečného.“

„Ale žádný vysoko vzrostlý, vznešený strom se ještě nikdy nevzdal svých temných kořenů. Roste nejen nahoru, nýbrž také dolů. Jistě je naprosto důležité to, kam člověk jde; ale stejně důležitá mi připadá otázka: Kdo kam jde? A ono "kdo" vždycky vede k "odkud".“

„Proto stále odhadujeme něco nového o sobě samých. Téměř každý rok se objeví něco nového, o čem jsme před tím nevěděli. Pořád si myslíme, že teď jsme u konce se svými objevy. Nikdy nejsme. Pokračujeme v objevování. že jsme to, tamto a jiné věci a někdy máme ohromující zážitky. To ukazuje, že část naší osobnosti je vždy ještě nevědomá, je to ona část, která stále ještě vzniká; jsme nedokončení, pořád rosteme a měníme se. Ale ta budoucí osobnost, kterou máme být za rok, je již zde, jenomže je zatím ještě ve stínu. Já je jako pohyblivý rámeček na filmu. Budoucí osobnost není ještě viditelná, ale pohybujeme se dál a zanedlouho dospíváme k pohledu na budoucí bytost. Tyto možnosti přirozeně patří k temné straně já. Jsme si dobře vědomi, čím jsme byli, ale nejsme si vědomi, co se z nás teprve stane.“

„Vždyť lidé dělají všechno, i to nejabsurdnější, aby unikli vlastní duši. Věnují se indické józe jakéhokoliv zaměření, dbají na příkazy ohledně jídla, učí se nazpaměť teosofii, modlí se mystické texty z celé světové literatury - všechno, protože nevyjdou sami se sebou a protože jim chybí jakákoli víra, že by z jejich duše mohlo vzejít něco užitečného. Tak se pozvolna duše stala Nazaretem, ze kterého nemůže nic dobrého vzejít (Jan 1, 46), a proto to člověk bere ze všech čtyř světových stran: čím je to z větší dálky a čím je to neobvyklejší, tím lépe.“

„Vypadá to, jakoby ti mladí lidé, kteří se musí těžce potýkat s vnějším životem, byli ušetřeni vnitřních problémů, zatímco u těch, jejichž přizpůsobení je z nějakých důvodů snadné, se vyvíjejí sexuální problémy, nebo konflikty související s pocitem méněcennosti.“

„Člověk je totiž paradoxní, a to se změnit nedá.“

„Emoce je ta věc, která vás unáší.“

„Na počátku je nevědomí. Všechno nové pochází z nevědomých oblastí… Psychologicky je každý kulturní pokrok rozšířením vědomí.“

„Jen to, co je schopné se samo zničit, skutečně žije.“

„Nejvíce mě pobouřil axiom: jestliže a = b a b = c, pak a = c, kde přece bylo per definitionem jisté, že a označovalo něco jiného než b, a proto ho nebylo lze jako něco jiného srovnávat s b, natož pak s c. Jde-li o nějaké srovnání, pak je to a = a, b = b atd., zatímco a = b mi připadalo přímo jako lež nebo podvod.“

„Teorie mi starosti nedělají, ale ve velké míře mi je dělají fakta.“

„Na hranicích logiky sice končí věda, ne však příroda, která vzkvétá i tam, kam ještě žádná teorie nepronikla.“

„Dnes to můžeme vidět jako nikdy předtím: nebezpečí, které nám všem hrozí, nepochází z přírody, nýbrž od člověka, z duše jednotlivce a z duší mnoha. Nebezpečím je psychická alterace člověka! Ztratí-li dnes jistí lidé hlavu, pak vybuchne vodíková puma!“

„Zcela prapůvodní skutečnost, že člověk předpokládá totožnost vlastní psychologie s psychologií druhého, ztěžuje nebo znemožňuje správné pochopení ženské psýché.“

„Člověku se nemůže stát nic horšího, než, když je zcela pochopen.“

„Lékařská diagnóza není obžaloba a nemoc není žádná hanba, ale neštěstí.“

„Tělo je velmi pochybný přítel, protože produkuje věci, které nemáme rádi.“