Fjodor Michajlovič Dostojevskij citáty

strana 2

86 citátů hluboké moudrosti a literárního mistrovství

„Jest, jest rozkoš v posledním stupni poníženosti a nicotnosti. Čert ví, snad je rozkoš i v knutě, když přilehne na záda a rve maso na kousky.“

„Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního… Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost… Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství…“

„Leckterý člověk, který ani nikoho nezabil, a přece je horší než ten, kdo se sem dostal třeba za šest vražd.“

„Krása … spasí svět.“

„Při plném realismu najíť v člověku člověka… Nazývají mne psychologem: to není správné, jsem realista ve vyšším slova smyslu, tj. zobrazuji všechny hlubiny lidské duše.“

„Čeho se lidé nejvíc bojí? Zajímavá věc - nového kroku, nového vlastního slova, toho se bojí ze všeho nejvíc…“

„Nám se věčnost stále jeví jako něco ohromného, ohromného! Ale pročpak vlastně ohromného? A co když najednou místo toho všeho, představte si, bude tam jen jedna komnatka, tak jako bývá na vesnici bouda na mytí, zakoptěná, ve všech koutech pavouci - nu a to je třebas celá ta věčnost…“

„Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi - života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.“

„Mluvit nesmysly - to je jediné privilegium člověka, které jej odlišuje od ostatních živočichů.“

„Krása je strašná a děsná věc! Je hrozná, neboť ji nikdo nepronikl, Bůh před nás neklade nic než hádanky. Zde se hranice setkávají a všechny protiklady existují bok po boku.“

„Nejlepší způsob, jak zabránit vězni v útěku, je zajistit, aby se nikdy nedozvěděl, že je ve vězení.“

„Judge people not by what they are but by what they strive to become.“

„Lidé jsou snad jen drzá zkouška, aby bylo vidět: udrží-li se takový tvor na světě nebo neudrží?“

„Ať jsem, kdo jsem, nebudu jednati proti svému svědomí.“

„Není-li Boha, tedy mám zcela svobodnou vůli…“

„Velké myšlenky nevyrůstají ani tak z velkého rozumu jako z velkého citu.“

„A co vůbec znamená všecko, všecko to minulé utrpení! Všecko, i jeho zločin i jeho trest a vyhnanství mu nyní, v prvním návalu nadšení, připadaly jako nějaká vnější, zvláštní skutečnost, která se ho ani přímo netýká. Toho večera ostatně nebyl s to o něčem déle a hlouběji přemýšlet, soustředit na něco myšlenky; a sotva by teď byl něco rozumově vyřešil, protože si všecko uvědomoval jen citem. Místo dialektiky začal život a jeho vědomí se tomu muselo přizpůsobit.“