František Jan Vavák, též Franěk, byl český spisovatel – písmák, vlastenecký kronikář a plodný autor veršů, představitel první obrozenecké generace a spolupracovník jejích čelných představitelů.
Pocházel ze svobodné selské rodiny. Jeho pradědem byl možný potomek šlechtické rodiny rytířů Vaváků z Adlaru Karel Vavák, který rodinný statek ve Vyšerovicích prodal a zakoupil r. 1639 statek Pavelkův v obci Pečky s jedním lánem rolí, oženil se se selskou dívkou, sirotkem JMC. a stal se tak poddaným panství Poděbradského. Vzdělání získal František Jan Vavák jako samouk. Prakticky celý svůj život působil jako rychtář v Milčicích .
Byl nejvýznamnějším písmákem a kronikářem této doby, i když záběr jeho kronik je spíše regionální. V jeho díle je možno studovat duchovní život na tehdejší vsi a začátek období selského-lidového baroka.
Vavákovy hodnoty byly důsledně konzervativní. Oceňoval zbožnost, píli a pracovitost. Ostře odsuzoval francouzskou revoluci a jako nesmlouvavý katolík byl velmi kritický i k josefínským osvícenským reformám.
Během života obdržel i čestné občanství města Plzně a také panstvo na poděbradském zámku si vážilo svého pilného a samovzdělaného sedláka.
Hrob F. J. Vaváka se nachází u věže gotického kostela Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století ve vesnici Skramníky u Českého Brodu.
Pamětní zápisky, 1789 k době Josefa II.
Paměti, vydané knižně pod titulem Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770–1816
