Jan Češka byl český renesanční a humanistický spisovatel.
Nejprve byl kališnickým knězem, po odeznění husitských válek působil u Viléma z Pernštejna na jeho zámku v Pardubicích. Pernštejn mu svěřil výchovu svých dvou synů. Češka, jako jakousi učebnici a čítanku pro ty účely, sepsal Příkladné řeči a užitečná naučení, vybraná z kněh hlubokých mudrcův , kompilaci z antických a humanistických autorů , kterou doplnil vlastními beletristickými vsuvkami, v nichž je klíčovou postavou bohyně Fortuna, s níž autor vede dialog. Fortuna čtenáře nabádá ke stálému sebevzdělávání a sebezdokonalování. Na Češkovo dílo navazoval Šimon Lomnický z Budče .
Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 8, česky]
