Jan Hus: Populární citáty

„Lidé, kteří si v hříchu pomáhají, nejsou si věrní přátelé, ale zrádcové a nepřátelé.“

„Nemá býti věřeno v církev, poněvadž není církev Bohem.“

„Jako se nám přikazuje, abychom poslouchali představené, ve věcech dovolených a čestných …, tak se nám přikazuje, abychom se jim vzepřeli tváří v tvář, když žijí v rozporu s božskými přikázáními.“

„Kazatel má vyprati své sítě, to jest řeč vyčistiti, jíž má lidi z moře tohoto světa Kristu loviti, tak aby kázal čisté ustanovení Boží, ne bajky, ani lži, ani neužitečné řeči, a ovšem ne tak, aby lidi sváděl nebo loupil.“

„Nešťastným bohatstvím, v němž církev tone zjedovatělo, a otráveno je téměř všechno křesťanstvo. Psi se o kost hrýžou. Vezmi kost a přestanou.“

„Papežové zajisté mohou lháti, ale Bůh nelže.“

„Sedláček dobrý jest vyšší a dóstojnější než biskup.“

„Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu.“

„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“

„Z neznalosti sebe povstává pýcha, z neznalosti Boha vzchází zoufalství.“

„Hledej pravdu, prav pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do své smrti.“

„Nemohu-li já pravdy osvoboditi ve všem, aspoň nechci býti nepřítelem pravdy.“

„Lépe jest dobře zemříti, nežli zle živu býti. Pro trest smrti nemá se hřešiti… Kdo smrti se bojí, ztrácí radosti života. Nade vším vítězí pravda. Vítězí, kdo jest usmrcován.“

„Nade vším vítězí pravda.“

„Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.“

„Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka.“

„Boje se ublížiti svědomí svému, býti lhářem před Bohem a dáti pohoršení posluchačům a učedníkům svým, nemohu učení a spisů svých odpřísáhnouti ani odvolati!“

„Je zřejmé, že podřízený může s opatrností podle pravidla lásky napravovat bloudícího výše postaveného a uvádět opět na cestu pravdy. Nebo kdyby výše postavený zbloudiv z pravé cesty se stal kořistí lupičů nebo se ocitl v nebezpečí smrti, měl by jej poddaný vysvobodit a tak jej zachránit před nebezpečím. Tím spíše je jeho povinnost, když výše postavený, který se dostal na mravní scestí, se stává kořistí démonů a ocitá se v nebezpečí nejhorší smrti hříšníků. Jestli by se výše postavený radoval v prvém případě, proč by se tím neradoval v případě druhém? Připouští-li strážného v prvém případě, proč ho nepřipouští v případě druhém?“

„Ne Mojžíš, ne král pozemský, ne papež! Jejich nařízení nezavazují, nejsou-li ve shodě s přikázáními Kristovými.“