Jan Otčenášek citáty

„Každá láska má své dějiny. I když docela krátké. Jakési dějiny v kostce. Má čas růstu a zralosti. Má slunečná návrší, strmé pády. Své deště a sněhy.“

Jan Otčenášek

„Ale nemohla jsem odejít. Nemohla. Mám tě ráda. Jsi nějak pořád ve mně. I když myslím na jiné věci. I když se mi stýská. Jsi ve mně stále, pod tím vším. Nikdy bych nevěřila, že může být na světe něco takového. Všechno na tobě mám ráda a toužím po tvých rukou, aby ses mě dotýkal, po tvém dechu..“

Jan Otčenášek kniha Romeo, Julie a tma

„Staré domy jsou jako staří lidé: plny vzpomínek.“

Jan Otčenášek

„A dech se zastaví. Mne nejvíce děsí, že nebudu moci dýchat. Když je mi někdy těžko, tak si říkám: Ty hlupáčku, holka, vždyť dýcháš, vždyť můžeš dýchat. Je to požitek, jen si to stačit vždycky včas uvědomit. Pojď, zkusíme to spolu, chceš? Dýchat… nadechnout zhluboka, vzduch, cítíš? A myslet si při tom: Dýchám, dýchám, ještě dýchám… jsem boháč..“

Jan Otčenášek

„Ale co zmůžeš proti světu, když už jej staří tak beznadějějně zpackali? Vletěls do něho bez vlastní viny. Vybral by sis onačejší, ale nikdo se neptal.“

Jan Otčenášek