Jean de La Bruyere: Citáty o lidech

„Velký člověk je povznesen nad urážku, nespravedlnost, bolest i posměch, a byl by vlastně nezranitelný, kdyby netrpěl soucitem.“

„Lidé litují, jak špatně využili času, který je už za nimi, ale to je nepřivede vždy k tomu, aby lépe využili času, který jim k životu zbývá.“

„Jakkoli je člověk v lásce citlivý, odpouští v ní více poklesků než v přátelství.“

„Jsou lidé, kteří špatně bydlí, špatně se šatí a špatně se živí, kteří na svém těle zkoušejí drsnot počasí, kteří se odříkají společnosti a tráví svůj život v samotě, kteří trpí minulostí, přítomností i budoucností, lidé, jejichž život je trvalým odříkáním a kteří přišli na kloub tajemství, jak dojít zkázy tou nejtrapnější cestou: jsou to lakomci.“

„Být na obtíž je úlohou hlupáka. Jemný člověk vycítí, zda je vhod či ne a umí zmizet v okamžiku, který ještě předchází onomu, kdy se stane zbytečným.“

„Mluvit a urážet je pro jisté lidi totéž. Jsou kousaví a trpící; jejich styl je směsicí absintu a žluči; výsměch, spílání, útoky jim tekou jako sliny. Bylo by pro ně užitečnější, kdyby se narodili němí nebo jako blbci; jejich díl života a ducha jim škodí více, než by jim škodila hloupost.“

„Je to bída, nemá-li člověk dost ducha, aby dobře mluvil, ani dost soudnosti, aby mlčel.“

„Ze stejného důvodu, pro nějž je zasloužilý člověk opomíjen, bývá hlupák obdivován.“

„Svět je plný lidí, kteří mají ve zvyku srovnávat se v duchu s jinými. Rozhodnou ovšem vždy ve svůj prospěch a podle toho také jednají.“

„Odmítat nasupeně jakoukoli chválu je hrubost, vnímejme citlivě, jestliže dobří lidé upřímně chválí, co je chvály hodno.“

„Hledáme své štěstí mimo sebe, a to v mínění lidí, o nichž víme, že to jsou pochlebníci, že jsou málo upřímní, nespravedliví, závistiví a plní rozmarů a předsudků. Jaká podivnost!“

„Někteří lidé začínají mluvit o chvíli dříve, než začnou myslet.“

„Lékaři nechají člověka umřít, šarlatáni ho zabíjejí.“

„Skoro nikdo nepřijde sám na to, jakou vlastně má cenu druhý člověk.“

„Koupený otrok má jen jednoho pána. Ctižádostivý člověk musí být otrokem všech, kdo ho mohou přivést k povýšení.“

„Někteří lidé považují nadutost za velikost, nelidskost za pevnost a posměvačství za duchaplnost.“

„Lidé se přiznávají, že jsou líní, ale tak, aby to vyznělo, jako že jsou vyléčeni ze ctižádostivosti.“

„Jestliže je pravda, že chudoba člověka se měří jeho potřebami, pak ctižádostivec a lakomec hynou v nejhorší bídě.“

„Většina lidí užije nejkrásnější části života k tomu, aby si ten zbytek udělali bídný.“