Johann Wolfgang von Goethe: Citáty o lidech

„Samota je hezká věc, žije-li člověk sám se sebou v míru a má-li co dělat.“

„Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají.“

„Každý člověk je samostatný svět. Není do něj jiné cesty než přes most lásky.“

„Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.“

„Nelze být vždy hrdina, ale vždy lze zůstat člověkem.“

„Některé knihy byly, jak se zdá, napsány ne proto, aby se z nich člověk poučil, ale aby se dověděl, že autor něco zná.“

„Lidstvo jde stále vpřed, ale člověk zůstává pořád stejný.“

„Co člověk vymyslel, dělá s láskou, co se naučil, dělá s jistotou.“

„Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity.“

„Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý. V podstatě ale má člověk s přibývajícími lety co dělat, aby se udržel tak chytrý, jak byl.“

„Nevděk je znamení slabosti. Nikdy jsem neviděl schopné lidi, kteří by byli nevděčni.“

„Příroda obklopuje člověka mrakem a nutí ho stále mířit ke světlu.“

„Jedině příroda ví, co chce… nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk.“

„Duše člověka podobá se vodě: s nebe přichází, k nebi stoupá, a zase musí padnout k zemi, kroužíc věčně.“

„Mnoho si člověk přeje a přece málo potřebuje.“

„Veselému člověku připadá veselý celý svět.“

„Jsme zvyklí na to, že se lidé vysmívají, čemu nerozumí.“

„Lidí se bojí jen ten, kdo je nezná.“

„Lidem nezáleží na správných myšlenkách a názorech, nejčastěji se spokojují už jen s tím, že mají slova, kterých by mohli použít.“