Karel Havlíček Borovský: Populární citáty

„Co sám nerad, nečiň jiným, pravil kantor žáku kdesi, tahaje ho za pačesy.“

„Smažme husitskou válku z naší historie, i zhasne sláva českého národa. Ta jediná doba váží více než ostatní naše dějství, ba více, než celé věky čínské říše.“

„Tak to chodí na tom světě
každou chvíli jinák,
dneska ctí tě za svatého,
zítra budeš sviňák.“

„Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské.“

„Co umíme, naučili jsme se od někoho, a udati hranici mezi napodobováním a původním tvořením zůstane věčně nemožno. Nejznamenitější umělci často užili patrně cizích myšlenek, aniž jim to na újmu vzato býti může.“

„Když milovat, tak milovat celou duší, celým srdcem, jen nic polovičatého.“

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá mít žádné jmění, nýbrž aby bylo všechno společné a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tady hned na první pohled každý, že takové učení je nanejvýš bláznovské a že se mohlo jen vyrojit z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy chtěli z člověka učinit něco buď lepšího, neb horšího, ale vždy něco jiného, než je člověk.“

„Kdo chce dělat revoluce, musí dvě věci napřed povážiti: předně, má-li pevnou naději vyhrát, za druhé, má-li pevnou naději po výhře zavésti lepší svobodu a lepší vládu, než byla ta, proti které revoluci způsobil.“

„V nouzi dá ti radu každý dobrý přítel, ale málokterý dá ti mouky pytel.“

„Kdyby stáří dodávalo moudrosti, byl by dubový pařez největším mudrcem.“

„Odjel jsem do Ruska jako Slovan, vrátil jsem se jako Čech.“

„Kdo seje les, kdo zakládá sad, zřídka se dočká sám ovoce a užitku: ale jak bídný by byl svět, kdyby proto již nikdo sady zakládati a lesy síti nechtěl?“

„Jsou toliko dvě strany politické na světě: strana poctivých a strana nepoctivých; poznáte a rozeznáte je podle toho, kterak školství podporují.“

„(O Rusku) Je to země bídy, zmaru, chlastu a rozsáhlých literárních děl o zmaru, bídě a chlastu. A světu přináší jen výše zmíněné. Bez výjimek.“

„Na kříž reformátora, byla methoda stará, dnes však svět pověsí spíš na reformátora kříž.“

„A vlastencem může být v Čechách každý tvor, rozumný nebo nerozumný, jen když písně české zpívá, z korbelíčku si nalívá, přitom nezná větší slast než-li milovati vlast.“

„Kdo sám v sebe doufá, ten nejlepší podporu nalezl.“

„Kdo seje les, kdo zakládá sad, zřídka se dočká sám ovoce a užitku: ale jak bídný by byl svět, kdyby proto již nikdo sady zakládati a lesy síti nechtěl? Kdo tedy se chce ujímati lidu, musí k tomu míti jiné a vyšší pohnutky nežli vděčnost a odměnu od něho: ve zdaru svého díla, ve svém srdci a ve vděčném přátelském uznání malého počtu svých stejně smýšlejících musí hledati jedinou odměnu, nechce-li býti brzy zklamán.“

„Česká hlava stěnu prorazí: to je moje naděje a víra.“