Ladislav Pešek , vlastním jménem Ladislav Pech, byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla a divadelní pedagog. Wikipedia
„Pokud to nemáš v očích a srdci, tak nechoď na jeviště!“
Zdroj: Poslední rozhovor LN s Radoslavem Brzobohatým: Dvanáct procent naděje https://www.lidovky.cz/lide/posledni-rozhovor-s-radoslavem-brzobohatym-dvanact-procent-nadeje.A120912_125852_lide_spa, Lidovky.cz, 2012-02-24 (cit.&nbsp2020-07-23)
Zdroj: Ladislav Pešek: Člověk si musí podržet mládí až do smrti https://www.e15.cz/magazin/ladislav-pesek-clovek-si-musi-podrzet-mladi-az-do-smrti-1311166, e15.cz, (cit. 2020-07-23)
„Sedl jsem si do parku, díval se na lidi, na stromy, smál se a bylo mi dobře.“
Zdroj: [Ondřej, Suchý, Ondřej Suchý, Ondřej Suchý: Proč plakal Ladislav Pešek, Pozitivní noviny, 2010-05-04, 2020-07-23, 2016-04-07, https://pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010040039, https://web.archive.org/web/20160407232324/https://pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010040039, česky]
Zdroj: Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977
Kontext: V tercii mě vyvolal věčně navztekaný matikář. Vedl jsem s ním sáhodlouhé dialogy. Přirozeně jsem nic neuměl. Ale bránil jsem se fair, vtipně. Třída se válela smíchy. Rozvzteklil se a dal mi facku. Nebylo to tak zlé, ale nepoctivé. Schválně jsem praštil hlavou o tabuli a upadl. Hrál jsem omdlelého. Matikář se strašně vyděsil, myslel si, že jsem skutečně omdlel. Stavěl mě na nohy, oprašoval a poslal domů. Copak se bije člověk do obličeje? Sedl jsem si do parku, díval se na lidi, na stromy, smál se a bylo mi dobře.
