Michail Michajlovič Prišvin, rusky Михаил Михайлович Пришвин, byl ruský sovětský spisovatel, autor básnických próz o přírodě ruského severu. V nedokončeném autobiografickém románu Řetěz Smrtonošův vylíčil, jak se v mládí probouzel jako umělec. Pro děti sbíral a zpracoval sibiřské pohádky. S hlubokou znalostí sibiřské přírody psal příběhy o tamních zvířatech a dětech. Nejznámější je jeho příběh Za sluncem vyprávějící o sibiřských dětech, děvčátku Nastě a jejím bratříčkovi Mitrašovi. V češtině vyšel kromě dalšího jeho cestopis po Laponsku Kouzelný vdoleček v překladu Olgy a Pavla Bojarových. Ve svých dílech se zastával menšinových severských národů - Laponců, Něnců, Eskymáků, Komijců a dalších - a bránil je před rusifikací.
„Bez filozofie se člověk obejde. Ale bez humoru žijí jen hlupáci.“
Varianta: Bez filosofie se člověk na světě obejde. Ale bez humoru žijí jenom hlupáci.
„Když malý posuzují velké, soudí je podle sebe.“
Varianta: Když malí posuzují velké, soudí je podle sebe.
Zdroj: [Ecce homo - Michail Michajlovič Prišvin, rozhlas.cz, 2013-02-04, 2013-02-09, http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-michail-michajlovic-prisvin--1172981]
