Miloš Jakeš: Vláda

Miloš Jakeš byl československý politik. Objevte zajímavé citáty na téma vláda.

Miloš Jakeš: 30 citátů47 lajků

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

s. 118
Dílo, Dva roky generálním tajemníkem, 1996

„Rozpad SSSR, KSSS, porážka socialismu v řadě zemí Evropy a negace dohod Jaltské a Postupimské konference šéfů vlád SSSR, USA a Velké Británie vedou nutně k otázce, zda šlo ze strany Gorbačova o omyl, neschopnost, či zradu. Soudě podle jeho postojů po tzv. pokusu o převrat v SSSR v srpnu roku 1992 možno hovořit o zradě. Bohužel, navíc i o ztrátě morálky.“

s. 99
Dílo, Dva roky generálním tajemníkem, 1996

„Víceméně jsme za všechno jakoby odpovědní. Není chleba, co dělá vláda? Jak to že není chleba, co dělá strana? Jak to řídí, že není chleba? Ptá se někdo v kapitalismu na takovouhle otázku? Vůbec ne, vůbec ho nenapadne, spojovat vládu s tím, že pekař neupekl chleba. Kritizujou pekaře.“

„Soudruzi, ano, ten udělal tu chybu, ten udělal.., každej z nás udělal nějakou chybu. Ale vždycky, čí to je vláda, když kladu otázku? Je to komunistická vláda. Komunistická. Byla, je a bude, ve své podstatě, a nezáleží na tom, kdo prostě stojí tam, nebo onde. Když ta vláda bude pracovat špatně, tak to odnáší ta komunistická strana a nejde to na nikoho svést.“

„Proč ta složitost je v naši zemi, poněvadž my řídíme tu ekonomiku. A tedy víceméně jsme za všechno jakoby odpovědný. Není chleba, co dělá vláda? Jak to že není chleba, co dělá strana? Jak to řídí, že nejezdí chleba? Ptá se v kapitalismu někdo na takovouhle otázku? Vůbec ne, vůbec ho nenapadne, spojovat svojí vládu (s tím), že pekař neupekl chleba. Kritizujou pekaře, kterej neupek’ ten chleba a nejdou k němu podruhý, řekněme. My třeba takovou možnost ne vždy máme, abychom nešli k němu, to je pravda, ale tím je ta naše pozice složitá, že my jsme zodpovědní za tu ekonomiku.“