Miroslav Horníček citáty

„Domov - vždycky to budu opakovat - není prostor, ale proces. Tady se schovávám před deštěm a zimou, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerančí a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost.“

„V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jakoby poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.“

„Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrá, abych ji otevřel i já.“

„Člověk, který se směje, je jako baterka, která se nabíjí.“

„Dvojice - to jsou dva lidé, kterým se daří dobře až večer. Partnerství začíná ráno a trvá celý den. Partnerství řeší všední, banální, nudné, trapné a tísnivé otázky - rozpočet, nákupy, zmatky, únavy, opravy bot či vymalování bytu, ledacos a všechno.“

„Není strašné, když žena, stárnouc, ztratí některé své dívčí návyky. Strašné je, když stárnouc, si tyto návyky zachová.“

„Mám rád ženy drobných postav. Malá žena nás činí většími o to, oč je sama menší. Ale nejde tady jen o měřítka fyzická. Malá žena z nás činí rytíře, což je pocit sice původu feudálního, ale únosný i pro muže pokrokové.“

„Žena, která vidí na muži krásnou látku, odmyslí si toho muže. Muž, který vidí krásnou látku na ženě, odmyslí si tu látku.“

„V mnoha případech zaměnily ženy rovnoprávnost za stejnost a obětovaly své ženství za drsnost mužů.“

„Dobrá žena buď pije, nebo nalévá.“

„Čas plyne a člověk se učí pokoře.“

„Pokud se člověk ptá, chce být.“

„Člověk je měrou všech věcí! Kromě člověka. Nemůžeme poměřovat člověka člověkem.“

„Štěstí je důvěra v lidi.“

„Lidé si matou vážné a vážené. A nevážné považují za znevažování. Leč pravý opak je pravdou. Ti, na které dopadne laskavý paprsek humoru jsou polidštěni a povýšeni - aspoň v očích a v srdcích těch, kdo povýšení a polidštění chápou jako vnitřní proces a ne jako služební postup.“

„Humor je vážná věc.“

„Vidět je těžší než se dívat a sdělit je zase mnohem těžší než vidět.“

„Je těžké být debilem, protože konkurence je veliká.“

„Nedorozumění mě trápí víc než neúspěch. Hrozně mě mrzí, když někdo slyší něco jiného, než jsem řekl.“

„Co že je dobré manželství? Když ti dva po deseti, dvaceti…letech dovedou prožít týden vytrvalého deště v hotelovém pokoji a sedmého dne z něj vyjdou oba živí.“

„Láska k divadlu začíná tím, že do něj přijdeme včas.“

„Člověk vzlétá, aby předstihl zvuk, ale nedovede se zastavit, aby postřehl ticho.“

„Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám.“

„Komično není v pitvoření, nýbrž v moudrosti. Komik tvoří z pevného názoru na život.“

„Dítě se neptá proto, že by nevědělo a vědět chtělo, dítě se ptá přesto, že ví, ale proto, že chce uvést do běhu mechanismus řeči.“

„Na počítači nepíšu. Počítačů se bojím. Bojím se, že uprostřed rozepsané povídky v tom stroji dojde petrolej.“

„Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí.“

„Fotografie je chodící oko. Klusající zřítelnice… Buď někdo vidí, co se má fotografovat, anebo nevidí. Když to vidí, tak to uvidí i bez fotoaparátu; tím aparátem to jenom sdělí. To je jako když má někdo myšlenky a píše je. Píše už to, co měl dřív, než vzal pero do ruky. Kdežto někdo může mít v každé ruce pět per a když nemá myšlenky, tak nemá co sdělovat.“

„Knihy nás mění, polepšují a vylepšují, pokud jsme polepšení schopni a pokud o ně stojíme.“

„Když láska prochází žaludkem, kde asi končí?“

„Smysly můžou slábnout, a slábnou. Ale jeden smysl může léty sílit a růst: smysl pro humor.“

„Ležel v chladné vodě a vyměňoval pneumatiku. Byl pokryt blátem a bylo mu k pláči…
My to čteme vleže a v teple svého domova.“

„Každý má svůj zrak a svá slova. Každý vnímá jinak ulici, film, les, člověka, všechno.“

„Humor je dar, který nám byl dán a který nelze vrátit.“

„Slova "míti se" neberu hmotně. Někdo se nemá nikdy a někdo pořád. Mít se to není stav peněženky, nebo úspěchů, to je dispozice. Být šťasten - to znamená umět to. Radovat se ze všeho, z každého dne, z každé hodiny. Raduji se. A proto se mám. A pořád. I když někdy, občas, ne. A vždycky jen svou vinou.“

„Básník neumírá svým tělem, ale nezájmem čtenářů.“

„Umlčování nepatří do výzbroje chytrých, protože umlčováním druhého přestává být chytrý chytrým. Hloupý nemá být umlčen, ale vyslyšen. Mlčící hloupý se těžko pozná.“

„Blbec se nejlépe utají tím, že moudře mlčí… ovšem ten, který to ví a praktikuje, není vlastně vůbec blbej!“

„Ve vzpomínkách si udělejte občas úklid. Vymeťte zbytečné, spalte chmurné, oprašte příjemné a vyleštěte radostné zážitky své minulosti.“

„Být pánem svého vozu je dobré, ale lepší je být pánem sebe sama.“

„Říká se, že přátelé jsou naši příbuzní, které si sami vybíráme. Ostatní, ti skuteční příbuzní, jsou nám naděleni osudem a rodem. Někdy je to pěkné nadělení.“

„Když je vám vaše milovaná nevěrná a vy se chystáte skočit z okna, uvědomte si, že vám nasadili parohy, a ne křídla.“

„Nesplněná přání jsou krásná, protože trvají. Je-li přání splněno, hyne.“

„Domov je dílo, překrásné stejně jako přetěžké. A každodenní.“

„Klukovství není spojeno s s léty. Nemusí končit v určitém věku či po jistých zkušenostech. Klukovství je schopnost. Je to dar. Může být pašováno životem až do pozdních let, nemusí nás opustit, pokud je neopustíme sami, pokud je nezradíme, pokud se za ně nezačneme stydět - před svým okolím či sami před sebou.“

„Člověk píše to, co cítí, a ne to, co od něj druzí chtějí.“

„Je divák, jenž se dívá a jiný - který vidí. Poznám to na očích. Právě tak posluchač, jeden poslouchá, druhý slyší.“

„Pokud jde o myšlenky - vzlétám k nebesům, pokud jde o tělo - jsem líný jako pytel ovsa.“

„Život začíná, když chcípne pes a děti vypadnou z domu.“

„Umění tu není proto, aby sladilo chvíle našeho volna a dávalo své tvůrčí potvrzení našim pocitům, našemu vkusu. Umění je tu proto, aby narušovalo zvyky, návyky a zlozvyky našich smyslů. A jejich lenost.“

„Můžeme odhadnout mnohé, ale nemůžeme odhadnout nic z myšlení a konání ženy.“

„Kos zpívá, květ voní, potok šumí. Poslechneme si, přičichneme si, víme své. Barvy nás potěší a jejich nesourodá sousedství nás nepobuřují. Všechno je na svém místě, bereme to jako dílo přírody a těšíme se tím nebo nad tím dokonce žasneme. Anebo to shledáváme tak samozřejmým, že to ignorujeme.“

„Zážitky se nedají sečítat, zážitek nemá délku a šířku. Má - anebo nemá - jen hloubku.“

„K zadržení času je vždycky třeba dvou. Pokud jsou spolu, mají to, co bylo.“

„Kolena mohou slábnout - a slábnou - ala sranda musí bejt!“

„Žena vyvažuje muže.“

„Mlčet je možno z nedostatku myšlenek i z jejich zralosti; mlčí ten kdo ví.“

„Ženy, které se na mne půl hodiny dívají, si potom více váží toho svého.“

„Může anarchista sám sobě poručit? Může, ale nesmí se poslechnout.“

„Dnes ubývá humoru a přibývá dělání legrace. A mezi těmi dvěma kategoriemi je veliký rozdíl.“

„Někdo maluje květiny a ženy, aby si mohl opatřit co nejvíc jídla. A někdo maluje jídlo, aby mohl ženě koupit květiny.“

„Smích nebo potlesk mohou být velice ošidné. Neznám, opakuji často, krásnější lidský projev, než je smích. A neznám také hloupější lidský projev. Smích i potlesk mohou mít nejrůznější kvalitu. Učit se rozumět této jakosti smíchu je první a nejvyšší povinností herce.“

„UMĚT VČAS ODEJÍT - Člověk by měl přestat tam, kde už svou práci nemá rád, když je mu potíží a břemenem, když ubývá těch, kdo ho potřebují. Diváků, čtenářů, spolupracovníků. Někdy je potom odchod racionální úvahou a jindy doslova uměním. Výrazem odvahy a pokory.“

„Znám lidi, které vidím rád - jednou za čas. Kdybych je vídal denně, bylo by po radosti.“

„Bůh miluje ateisty, protože ho neobtěžují svými problémy.“

„I ženatý může být šťastný. Jen se to nesmí dovědět manželka.“