Václav Richter byl učitel, básník, prozaik, sběratel žákovských a kantorských perliček i lidových pověstí.
Dětství prožil s rodiši a dvěma mladěími bratry v Měníně. O první literární pokusy se pokoušel už v dětství a v tisku začal publikovat od 16 let. Vystudoval střední pedagogickou školu ve Znojmě a dálkově Pedagogickou fakultu UJEP v Brně. Následně působil od roku 1958 v Troskotovicích, Přibicích, Valticích, a Dolních Věstonicích ( 1960-1967). Publikovat začal v rocee 1965 a v době normalizace nesměl vykonávat funkci třídního učitele, cestovat a přispívat do novin a časopisů. V červnu 1976 ze školství odešel a od 1.7. 1976 se stal samostatným referentem zásobování OPS Hustopeče a Břeclav , poté působil jako zásobovač v Mostárně Hustopeče. Po revoluci se pořítkem roku 1990 stal ředitel ZŠ v Zaječí, kde působil do roku 1994. Následně nastoupil k firmě Moraviapress na místo redaktora Malovaného kraje. Krátce pracoval opět ve školství, jako ředitel ZŠ ve Štobořicích. Po infarktu se opět vrátil do zaměstnání až v r. 1997, kdy byl ředitelem ZŠ v Křepicích, kam se přestěhoval a od dva roky později nečekaně zemřel. Sbíral pověsti z kraje pod Pálavou, které vycházely časopisecky a knižně vyšly v titulech: O stříbrné podkově, Liudská réva, Kde modrý plamének hoří. Krátké literární žánry a aforismy publikoval ve sbornících, magazínech, Dikobrazu aj. Většinou publikoval pod šiframi: vrt, vár, rch, ter. Kromě jiného taky překládal ze slovenštiny a ruštiny. Nejvíce proslul jako sběratel žákovských perliček. Nasbíral jich asi 19 000. Vyšly cca ve 20 knihách. V roce 1983 získal mj. 3. místo ve Zlatém Olomouckém tvarůžku, soutěži humoristů pořádaných deníkem Mladá fronta."
