William Jennings Bryan byl americký politik, který byl v letech 1896, 1900 a 1908 kandidátem Demokratické strany na prezidenta Spojených států. Byl to právník a 41. ministr zahraničních věcí za prezidenta Woodrowa Wilsona.
Je jedním z nejoblíbenějších mluvčích v americké historii[zdroj?], byl pamatován pro svůj hluboký, rozkazovačný hlas. Byl oddaným presbyteriánem, podporovatelem populární demokracie, kritik bank a železnic, vůdce hnutí silveritánů v 90. letech 19. století, vedoucí postava Demokratické strany, obhájce míru, prohibicionista, odpůrce sociálního darwinismu a jeden z nejvýznamnějších vůdců populismu koncem 19. a počátkem 20. století. Díky své víře v dobro a spravedlnost obyčejných lidí byl nazýván „Velký muž z lidu“.
V intenzivně vedeném boji ve volbách v letech 1896 a 1900 prohrál s Williamem McKinleym, ale ponechal si kontrolu nad Demokratickou stranou. Pro prezidentské kandidáty vynalezl národní túru.[zdroj?] Ve svých třech účastech v prezidentských volbách podporoval v roce 1896 Svobodné stříbro, v roce 1900 antiimperialismus a v roce 1908 trust, odvolávaje se na Demokraty v případech, kdy jsou korporace chráněny. Chtěl obnovit státní práva bojovat proti trustům a velkým bankám, chopil se populistických myšlenek. V roce 1913 ho prezident Woodrow Wilson jmenoval ministrem zahraničí, ale to, jak se Wilson zachoval v roce 1915 po krizi Lusitánie donutila Bryana na protest odstoupit.
Ve 20. letech byl silným podporovatelem prohibice, ale nejznámějším je asi pro svoje křížové výpravy proti darwinismu, což vyvrcholilo v tzv. Opičím procesu v roce 1925. Pět dní poté, co byl případ uzavřen, zemřel Bryan ve spánku. Pohřben je na Arlingtonském národním hřbitově.
✵ 19. březen 1860 – 26. červenec 1925 • Další jména W. J. Bryan
