Witold Gombrowicz citáty

„Jsem autorem nejen těžkým, ale i drastickým. Některé biografie jsou vysublimované už od kolébky, já jsem však celý svůj život měl nesmírně blízko k nezralosti, přímo jsem se o ni otíral, nereprezentuji svět dospělých, moje slizké místo je tam, kde se zralost stýká s nezralostí, forma s bezformím… Při pohledu na mne jsou kritici bezradní - nevědí, jestli mne mají považovat za žáka, nebo za dospělého, za hodnotu, nebo za brak - a rozzuřeni tím, že je neberu dostatečně vážně, neberou vážně ani oni mne.“

„Neboť člověk je hluboce závislý na svém odrazu v duši druhého člověka, i kdyby to byla duše kreténa.“

„Byla to veliká odbornice na čekání, mírná, pasivní, nesmělá, a proto ji často bolely zuby, neboť se skvěle hodila do čekárny u zubaře a její zuby o tom věděly.“

„K útěku je třeba vůle utéct.“

„A jak tak se svými Papíry a Myslí dováděl, inteligentněji se stával stále stále inteligentnějším a ta jeho inteligence, sama sebou rozmnožená a sama na sobě obkročmo sedíc, v tak ukrutnou inteligenci přerůstala, že člověka až hrůza jímala!“

„Odvážil jsem se něčeho vrcholně nezodpovědného! Vytvořil jsem román nepřístupný cizincům vzhledem k jeho jazykové obtížnosti, jenž je zároveň úmyslnou provokací polské emigrace, jediného čtenářstva, na které bych se mohl spolehnout!“

“Great! I've written something stupid, but I haven't signed a contract with anyone to produce solely wise and perfect works. I gave vent to my stupidity… and here I am, reborn.”

“Serious literature does not exist to make life easy but to complicate it.”

“Man is profoundly dependent on the reflection of himself in another man's soul, be it even the soul of an idiot.”

“Beauty beheld in solitude is even more lethal.”

“Our element is unending immaturity.”

“I have never in my life needed God - from the infancy, since I was 5, I was self-sufficient.”

“The history of culture shows that foolishness is a twin sister of wisdom. It does not flourish on the fields of pure ignorance but on the fields tirelessly plowed by doctors and professors. Great absurdities do not flourish where one is busy with everyday life. No wonder that sometimes most vigorous thinkers come up with utmost stupidities.”

“It is naive to believe that the admiration for a masterpiece is spontaneous. The admiration, to a great extent, is not born within people but between people, as if we forced each other to admire (while no one is “personally” enraptured).”