„Když řekne on: Co se děje? a vy řeknete: Jak to myslíš? Kde? A on řekne: Tak, všeobecně. Na to mu, Same, řeknete: Tak abys vědel, já toho nevím o nic víc, než víš ty. Přisámbůh, Same, já toho vím jěšte míň. Věr mi, jestli máš na mysli všelijaký ty trable, jestli máš na mysli lidi, co maj peníze a ty druhý, co je nemaj, a jiný, co maj kvalitní pití, a druhý, co ho nemaj, a jěšte jiný, co se můžou někde v pohodlí vyspat, a ty druhý, co takový pohodlíčko nemaj, věr mi, tomu já nerozumím. Jestli máš dokonce na mysli nějakýho mužskýho a nějakou ženskou, a jestli se milujou nebo nemilujou, pak se tedy omlouvám. Kdybych na tebe dělal dojem, že patřím k těm, co vědí, nebo k těm, co by měli vědet, tak to jsem nechtěl. Nevím. Nemá to pro mě hlavu ani patu. Vyznám se v dešti. Když jsem někde venku za deště, tak vím, že prší.“

Témata

pití , dojem , milování , hlava , pata , peníze , lidé , láska , pohodlí , ženská , děj , trabl