„Pravému žárlivci je všecko příčinou podezření, všecko je předmětem neklidu. Žena ho uhrazuje už jenom tím, že žije a dýchá. Děsí se těch úkonů vnitřního života, těch různých tělesných i duševních hnutí, které činí z ženy bytost od něho odlišnou, nezávislou, pudovou, dvojsmyslnou a často nepochopitelnou. Trpí tím, že kvete sama ze sebe jako krásná rostlina, aniž může nějaká milostná moc zadržet a uchopit to vše, co šíří do světa vonného v této pohnuté chvíli, která je mládí a život.“