Citáty na téma chvíle

„Vzpomínka.
To je to, co nám zůstane. Ať je dobrá čí zlá. Vždy se nám vybaví v pravou chvíli a vynoří se z hlubin našeho myšlení, z naší skryté paměti a je následovaná naší emocí.“

—  J.L.V.

Vzpomínka.

„Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou. Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.“

— Neznámý autor

„Láska je jako droga. Nejdřív se dostaví pocit euforie, kterému se zcela oddáš. Ale uplyne den, a chceš ještě víc. Zatím jsi tomu nepropadl úplně, ale ten pocit se ti líbil a myslíš si, že ho dkokážeš ovládat. Dvě minuty myslíš na milovanou osobu a další tři hodiny na něco jiného. Ale postupně si na toho druhého zvykáš, až jsi na něm úplně závislý. Pak tři hodiny myslíš na něj a dvě minuty na něco jiného. Když s tebou není, prožíváš stejné pocity jako lidé závislí na drogách, když je nemají. V takových chvílích bys pro lásku udělal cokoliv, stejně jako narkoman, který krade a ponižuje se, jen aby dostal svoji dávku.“

—  Paulo Coelho, kniha U řeky Piedra jsem usedla a plakala

„Ve chvíli, kdy přemýšlíš nad tím, zda máš někoho ráda, už jsi ho navždy přestala milovat.“

—  Carlos Ruiz Zafón španělský spisovatel 1964

„Všichni máme dva životy, a ten druhý začíná ve chvíli, kdy si uvědomíme, že máme jen jeden.“

—  Konfucius čínský učitel, editor, politik a filozof -551 - -479 př. n. l.

„Lidská povaha váhá do té chvíle,
dokud si opravdové štěstí,
nenechá utéct..
A přitom, stačí přijít o den dříve..“

—  Dominik Tůma

„Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.“

—  Erich Maria Remarque německý spisovatel 1898 - 1970

„Stačí chvíle k tomu, abychom se zamilovali. Někdy však nestačí celý život, abychom zapomněli.“

— Neznámý autor

„Proč? Proč dívka v roztrhaných šatech, ležící na krvavé posteli, vzlyká jméno viníka, ve chvílí když její rodiče nic netušící vcházejí do domu nalézajíc zneuctěné tělo jejich děvčátka…
Proč chlapec, kterého matka zavrhla, nutí slečny být mu nablízku a být mu osobou, kterou vždy tolik chtěl i když to znamená, že slečny křičí z posledních sil a poté ztichnou napořád…
Proč muž viní ze ztráty své milé jeho děti a v zlosti jeho pěst přistává na líci jeho dcery, přičemž praví:,, promiň“ pokračujíc v úderech do třesoucího se tělíčka jehož běloba chladí na duši, otočí se a na řadu příjde syn, který jen svou sestru chránil…
A proč osoba s dobrým srdcem je odtržena, pro svůj nedokonalý vzhled, když láska sršící jí z očí by zahřála všechny osoby v říši divů, při čemž by ji ještě půlka zbyla pro bytosti všeho druhu co by lásku potřebovaly a obětovala by svůj zrak pro slepou matku aby své dítě spatřila, svůj sluch pro stařenku, aby naposledy slyšela své blízké a svou řeč pro chlapce šeptajíc své:,, miluji tě“ jeho umírající přítelkyni.
Mnoho otázek a jen jedna odpověď…LÁSKA.
Někteří pro ní mnoho obětují, jiné tento pocit úplně zničí.
Tolik lidí by šťastnějších bylo, kdyby zatmění jejich srdcí ovadlo a radost by rozzářila jejich tváře.“

—  Kateřina Straková

„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“

—  Marek Eben český dabér, herec, hudební skladatel, moderátor, textař a zpěvák 1957

Zdroj: Švamberk Šauerová Markéta, Jak přežít svou vlastní pubertu: i s učiteli a rodiči, 2016, s. 45, ISBN 9788027191253

„Zamilovanost nečeká na chvíli, kdy se to oběma zrovna hodí.“

—  Rowan Coleman

„Všichni po nás chtějí, abychom k nim byli upřímní, ale jen do chvíle, než k nim opravdu upřímní jsme.“

—  Petr Casanova

Kniha Protože

„Právo první, druhé, třetí. Práva! Jakým právem mi kdo chce udělovat práva?“

—  Patrik Ouředník český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec 1957

Příhodná chvíle, 1855
Zdroj: Torst, Praha, 2006.

„Kdysi byla nenávist k člověku výrazem nenávisti k lidstvu. Dnes jsme pokrokovější: zrodila se nová nenávist, nenávist z lásky k lidstvu.“

—  Patrik Ouředník český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec 1957

Příhodná chvíle, 1855
Zdroj: Torst, Praha, 2006.

„Svět je holé šílenství. Člověk se rodí v okovech. Do světa zášti a zla. V chladu – hledá si cestu za hnitím. Málokdo touží stát se zabijákem, ale málokdo odmítne zabíjet. Bez konce táhne zlo dějinami.“

—  Patrik Ouředník český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec 1957

Příhodná chvíle, 1855
Zdroj: Torst, Praha, 2006.

„Kdo by si neliboval v protahování té slastné chvíle, jež předchází prvnímu polibku, když dva, kteří k sobě pociťují jistou milostnou náklonnost, se již mlčky rozhodli, že se políbí, když jejich oči to vědí, jejich úsměvy to věští, jejich rty a ruce to již cítí, ale oni pořád odkládají okamžik, kdy se jejich ústa něžně setkají poprvé.“

—  Jean-philippe Toussaint belgický spisovatel a režisér 1957

„Když miluješ to, co děláš, nebo když miluješ to, co máš, v tu chvíli máš všechno, co v životě potřebuješ.“

—  Jan Tříska česko-americký herec 1936 - 2017

„Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život? Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. … Takhle je to. … Zatím co v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt.“

—  Jan Werich český herec, dramatik a spisovatel 1905 - 1980

Chybí zdroj

„Chvíle před koncem,
Je nekonečně dlouhá“

—  Dominik Tůma