Citáty na téma potrava

Sbírka citátů na téma potrava, život, lidé, kontrola.

Citáty na téma potrava

„Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.“

„Vezmi lásce iluzi a vezmeš jí všechnu potravu. Každý obdiv pomáhá lásku pěstovat, ať je to obdiv tělesný nebo duševní. Ostatně ženě se nikdy nemá říkat nic, co nemůže dobře pochopit. Hloubá nad tím, a často nesprávně. A když hloubá nad něčím, co je nejasné a záhadné, skončí to obyčejně špatně. Uklouzne jedno slůvko a jeho postupné odrazy rozloučí to, co k sobě lnulo. Kolikrát se stane, aniž se ví jak, že srdce se nepozorovaně vyprázdní jen proto, že je zasáhlo slovo nazdařbůh pohozené. Milující najednou pozoruje, jak jeho štěstí mizí. Nic není hroznějšího jak puklá nádoba, jejíž obsah pozvolna, ale nezadržitelně uniká.“

Victor Hugo (1802–1885) francouzský spisovatel

O srdci, O ženách, O lásce, O štěstí

„Kdyby musel moderní vzdělanec sám zabíjet zvířata sloužící mu za potravu, stoupl by nesmírně počet vegetariánů.“

Christian Morgenstern (1871–1914) německý autor

O zvířatech

„Odvaha je jako láska - musí mít naději za potravu.“

Napoleon Bonaparte (1769–1821) francouzský panovník, vojenský a politický vůdce

O lásce, O naději

„Misionáři jsou potravou, kterou bůh sesílá utlačeným a podvyživeným kanibalům.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

O bohu

„Trvale projevují zvířata mnohem více snášenlivosti, soudnosti i rozumu než tvor, který se sám pokládá za svrchovaně rozumného. Neboť najdeme snad v lidských společenstvech, založených na utiskování a otroctví nějaká tak účelně organizovaná jako u mravenců, včel nebo bobrů? Viděl snad někdo, že by se divoká zvířata jednoho a téhož druhu shromáždila z ničeho nic někde na planině a bez jakéhokoliv užitku se navzájem pobíjela a vyhlazovala? Zažil snad někdo, že by zvířata mezi sebou vedla náboženské války? Krutost mezi zvířaty je dána hladem a nezbytností opatřit si potravu. Krutost člověka k člověku je motivována ješitností jeho pánů a nesmyslností jeho předsudků.“

Paul Henry Dietrich Holbach (1723–1789) německo-francouzský přírodovědec doby osvícenství

O rozumu, O hladu, O válce, O zvířatech

„Cigareta, to je potrava pro duši.“

Marjane Satrapi (1969) umělkyně

O duši

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O myšlenkách, O vědě, O zlu, O pomoci

„Jednotlivec je potrava pro vlka.“

Francouzské přísloví

O vlcích

„Zvířata a lidé, dva naprosto odlišné druhy živých bytostí. Společně obýváme stejnou planetu. Zvířat je mnohem více, zabíjí se za účelem potravy a přežití.
Lidé mají co jíst a žijí tak jak sami chtějí. Když mají všechno, zabijí ty co bojují o přežití.“

Enisa Tru.

O lidech, O životě, O zvířatech

„Nemůžeme se zastavit. Znáte mou armádu? To je vřed, který by mne zničil, kdybych mu přestal poskytovat potravu.“

Napoleon Bonaparte (1769–1821) francouzský panovník, vojenský a politický vůdce

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

Martin Mars

O cestě, O historii, O rybách, O učení

„Radost je jedna z nejdůležitějších složek života, právě tak jako potrava, nápoj nebo umění.“

Irving Stone (1903–1989) americký spisovatel

O umění, O životě, O radosti

„Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.“

Thomas Mann (1875–1955) německý spisovatel a laureát Nobelovy ceny

O rychlosti

„V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí – a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "Být, či nebýt?", a ne "Žít, nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím – tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet…jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.“

Radovan Lukavský (1919–2008) český dabér, herec, profesor a vysokoškolský pedagog

v knize Deset vyznání (2001) Marcely Kašpárkové
Zdroj: patřičná část knihy dostupná na Vira.cz; http://www.vira.cz/radovan-lukavsky

O rozumu, O spánku, O životě, O smrti

„Pravou potravou lásky je křemen a trní.“

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) francouzský letec a spisovatel

O lásce

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

Marlo Morgan kniha Poselství od protinožců

Zdroj: kniha Poselství od protinožců

O cestě, O myšlenkách, O věku, O vůli

„Není lásky opravdovější nad lásku k potravě.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

O lásce

„Lidstvo musí skoncovat s inkvizicí tím, že z Domova (soustředěného kolem kuchyně) udělá znovu Centrum vlády. Vlády založené na Jediném zákonu Stvořitele (ZMĚNĚ). Neexistuje vyšší forma prožívání tohoto Zákona, než jakou představuje přeměna vnějšího ve vnitřní prostřednictvím stravy. Jedině pomocí potravy lze udržovat Jednotu mezi vnitřním a vnějším. Potrava pochází ze Stvoření. Stvoření vychází ze Stvořitele. Existuje snad nějaký jednodušší a praktičtější způsob než používat stravu k tomu, abychom se maximálně přiblížili svému Stvořiteli zevnitř? Tato pravda se jasně projevuje v tom, že po snězení jídla nejsilnější tok krve putuje k srdci. Jedině díky krvi můžeme fungovat, cítit, myslet, rozlišovat, rozhodovat se a jednat. Kdo má pod kontrolou naši stravu, má pod kontrolou i tohle všechno! Z toho důvodu se musí kuchyň opět stát centrem vlády, aby Jediný zákon Stvořitele mohl být používán jako Primární Konstanta.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O domově, O srdci, O pomoci, O pravdě

„Až situace dospěje do stádia, kdy klon (vytvořený k obrazu nižšího boha) dokáže běžně vytvářet klony, pak bude v rámci hologramu ohraničeného ionosférou, jejíž hranice frekvenčně odpovídá frekvencím mozku, možné „člověka“ automaticky řídit jako robota. Takže prostřednictvím internetové kontroly bude možné z nejnižší, základní úrovně plně ovládat a programovat mysl a dělat z lidí „šťastné roboty“. Když děti téměř nepřetržitě sedí u počítače, nemají příliš prostoru pro předtavivost, která by umožnila opravdu uvidět, že jsou tím trénováni k totálnímu zotročení, které je na dosah ruky. Dnes se stal „inkvizičním dobyvatelem“ každý, takže počet „obětí vytvářejících oběti“ může narůstat geometrickou řadou na mnoha úrovních a v mnoha směrech. Je to právě tento typ energie, co udržuje systém anti-tvoření. Je to past uvnitř pasti. Je to past, v níž uvízla mysl, a jak bude rozklad mysli pokračovat, uvízne v ní i duše, jejíž napadení se bude projevovat neschopností správně rozlišovat a provést svobodnou volbu BÝT. Každodenní rozprašování smrtících chemiálií (obsahujících sušenou lidskou krev) kolem Země souvisí s narušením vnitřního spojení krve mezi tenkým střevem (kde se potrava mění v krev) a mozkem. Podle proroctví Hopiů existuje pravděpodobnost, že naše myšlenky bude možné načítat z obrazovky. Tato metoda se už zavádí do praxe, ale nemůže plně uspět, dokud tady zbude alespoň jediný skutečný člověk, který si Pamatuje Jediného a disponuje Pamětí z potravy obsahující absolutní paměť. A tou je celé obilné zrno.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O myšlenkách, O úspěchu, O dětech, O lidech

„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O vztazích, O vědě, O vůli, O srdci

„Nechci být pesimista, ale bojím se, že k rozumu dospějeme teprve z donucení. Až pochopíme realistické uvažování našich prapředků, kteří brzy museli přijít na to, že má-li jejich tlupa co jíst a jiná hladoví, je lépe včas se o potravu rozdělit, než na nás ti hladoví zaútočí. Protože v takové válce vyhraje ten, komu jde o život, a nikoli ten, kdo si zvykl na to, že mu nic nechybí.“

Miroslav Petříček (1951) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/miroslav-petricek-jsme-protekcnimi-obyvateli-zemekoule-a-neu/r~33871f96a24c11e5b6cc002590604f2e/

O rozumu, O životě, O válce

„Mým očím je stále nutno házet potravu. Polykají ji nenasytně a surově. A v noci ve spánku ji tráví.“

Jindřich Štyrský (1899–1942) český fotograf, malíř, spisovatel a výtvarník

O spánku, O noci

„Prvotní a Absolutní univerzální odezvu umožňuje KREV, díky níž jsme schopni fungovat, cítit, mít emoce, myslet, rozlišovat, provádět volby, jednat a nakonec rozpoznat sami sebe. Takže ten, kdo má pod kontrolou naši STRAVU, má pod kontrolou i celou naši bytost a způsob života, protože potrava, kterou jíme, se stává naší krví. Umělá potrava vytváří umělé myšlení a umělé myšlení vytváří umělého boha. Bohem dnešní doby, který ovládá naši potravu/krev a způsob „života“, se staly peníze a strach, že je nebudeme mít. Sebe potlačování se stalo systémem.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O penězích, O strachu, O životě

„Lidé nemají svobodu bezplatně používat půdu, aby si uchovali nezávislost (omezování formou stavebních povolení, daněmi). Pomocí různých „podpor“ nebo „slev“ se omezí i ta troška nezávislosti, která lidem ještě zbyla, aby i potraviny mohly podléhat absolutní kontrole systému. Prostřednictvím manipulované „potravy“ lze ovládat a kontrolovat i mysl Zevnitř, protože POTRAVA vytváří KREV, díky níž jsme schopni fungovat, cítit, mít emoce, myslet, rozlišovat, provádět volby, tvořit a nakonec podle svého Bohem daného práva „BÝT“ rozpoznat sami sebe. Kdo má tedy dnes pod kontrolou naši volbu „BÝT“? Díky „potravě“ se dnes již mnoho lidí (vytvořených k obrazu Stvořitele) stalo „virem v lidské podobě“, kterého lze plně přetvořit a klonovat podle obrazu podřadného boha těch „několika vyvolených“. To nakonec vede k totální neschopnosti dosáhnout cíle života, kterým je Seberealizace, a k souhlasu s naimplantováním MIKROČIPU. Může se to stát jedině, když se podaří dostat lidi do stádia dostatečně velkého zoufalství - z toho, že už nemají peníze na to, aby přežili „běžným způsobem“. Pak bude naše zotročení absolutní a „rodný list“ (podle něhož „patříme státu“) už nebude třeba, protože dítě bude hned po porodu automaticky očipováno a zařazeno.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

Zdroj: kniha Revoluce Jednoho srdce

O pomoci, O penězích, O dětech, O lidech

„Nejtíže se shání potrava pro lidi, co trpí myšlenkovou podvýživou.“

Oldřich Fišer

O lidech

„Klidem se posilní tělo, i duch si v něm potravu najde.“

Publius Ovidius Naso (-43–17 př. n. l.) římský básník

„Lichotka je prý potravou hlupáků, avšak kolik rozumných lidí je ochotno pozřít občas aspoň drobet této potravy!“

Jonathan Swift (1667–1745) anglo-irský satirik, esejista, básník

O hlupácích, O lidech

„Mentalita byrokrata: věří, že stačí zaměnit písmeno, a z každé ponravy je potrava.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Veliké vzory jsou dobrou a silnou potravou duše. Na výši lidstva panuje božský, čistý vzduch, a ten nás sílí tak, že rádi se noříme ve zbožné rozvažování.“

Eduard Albert (1841–1900) český básník, chirurg, překladatel a vědecký spisovatel

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 281, česky]

O duši

„Principy alchymie byly kdysi známy ve všech domácnostech. Na Zemi bylo praktikováno poznání, že Potrava je jedním ze silných aspektů našeho života, skrze kterou jsme spojeni se vším Stvořením. Hlavním Centrem společnosti byla odedávna Kuchyň!. Byla prvním léčitelským centrem, prvním chrámem, laboratoří (centrem alchymie), první školou i bankou. Ten, kdo měl nad tím vším svrchovanou kontrolu, byla Žena, a to nikoli náhodou. Právě Žena rozuměla původnímu umění Přeměny JÍDLA na KREV. Krví můžeme přirozeně KONTROLOVAT tělní funkce jako cítit, myslet, rozeznávat, rozhodovat se a tvořit.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

Zdroj: www.cestasrdce.cz

O škole a vzdělávání, O umění, O životě, O ženách

„Mnohé naše strachy pramení z našeho životního stylu… z potravy, kterou jíme. Každá potravina nese konkrétní vibraci. Pomocí jídla můžeme vyléčit strach. Většina lidí, kteří žijí ve strachu, konzumuje průmyslově zpracovaná jídla a jídla z rychlého občerstvení. Na své cestě jsem si všiml, že jakmile jsem začal jíst více rostlinné stravy, plodů a plodin, které vyrostly na slunci - strach zmizel.“

Ralph Smart psycholog a spisovatel

kniha Žijme naplno

O cestě, O pomoci, O slunci, O lidech

„Člověk, stvořený k obrazu Božímu, má Bohem dané Právo být při naplňování svého osudu na Zemi Svobodný. Ale dnes tomu tak není. Do našich těl, mysli i způsobu života vnikly zlovolné, nežádoucí negativity. Vystihuje to následující podobenství: Stvořitel nám dal Strom života a Svůj Zákon, abychom si svobodně užívali Jeho Bezpodmínečných Darů. Tyto dary se týkají naší Bytosti, protože jsme Mikrokosmem Stvoření, Stvořitelova Těla, našeho absolutního, „nejvyššího Domova“. Toto naše Právo „BÝT“ vzalo za své, když přišlo několik „vyvolených“, postavili kolem Stromu plot a prohlásili: „Tento Strom od nynějška patří nám a každý, kdo z něj chce něco dostat, nám nejdřív musí zaplatit. Proto musíte začít pracovat (pro nás) a vydělávat peníze, které budete potřebovat, abyste měli právo získat z tohoto Stromu něco pro sebe, poté, co my ho přizpůsobíme vlastnímu systému kontroly.“ Kdo se skrývá za těmi „několika vyvolenými“, kteří chtějí vlastnit svět? „Oni“ jsme my! Systém založený na falešné představě o vlastnictví se udržuje díky tomu, že podporuje Konzum. „Oni“ by nemohli mít moc nad nikým z nás, pokud bychom nedovolili, aby nad Jediným zákonem Stvořitele, kterým je ZMĚNA, převládly sekundární zákony. Tyto zákony nás naopak ZAFIXOVÁVAJÍ v umělém kontextu, matrixu. To umožňuje kontrolu a manipulaci Potravin, které potřebujeme k udržování harmonického vztahu se Stvořením. Proto ten, kdo má pod kontrolou naši Potravu, má pod kontrolou i naši Krev, jejímž prostřednictvím se můžeme projevovat v těle, fungovat, myslet, cítit, rozlišovat, rozhodovat se, tvořit a nakonec podle svého práva a schopností rozpoznat své Já. Jinými slovy, naši bytost „Něco“ napadlo. Je potřeba „Prohlásit se za Duchovní Já“, abychom si UVĚDOMILI, že máme KLÍČ k vyhnání vetřelce, který okupuje naši Bytost a zamořuje ji nejrůznějšími negativními energiemi, zkreslenými informacemi, teoriemi, názory, propagandou, zkrátka všemožně.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O domově, O stromech, O vztazích, O penězích

„Jestliže jste na lidech citově závislí, jak je můžete milovat? Pokud člověk závisí na jiných lidech ohledně učení, technických dovedností nebo potravy, je to v pořádku. Záviset ovšem na druhých lidech, pokud jde o štěstí, to je neštěstí.“

Anthony de Mello (1931–1987) indický spisovatel

Zdroj: Čirá radost

O učení, O lidech, O milování, O lásce

„Práce je potravou ušlechtilé mysli“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

Antickej David Goggins --> "Get back to f****** work"
Zdroj: Listy Luciliovi

„Klid je posilou těla a potravu skýtá i duchu, obojí trmácí však přílišná svízel a strast.“

Publius Ovidius Naso (-43–17 př. n. l.) římský básník

„Hlupák je potrava bohatá na kalorie a vitamíny. Něco jako hovězí.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

O hlupácích

„Ideologie je prefabrikovaná duševní potrava. Masovým spotřebitelům je přidělována v mikroskopických sterilizovaných baleních.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Moje znalost malajské či maďarské literatury je nulová, jsem si však jist, že kdyby mi čas poskytl možnost studovat je, nalezl bych v nich veškerou potravu, kterou si duše žádá.“

Jorge Luis Borges (1899–1986) argentinský spisovatel povídek, esejista, básník a překladatel a klíčová postava ve španělské literatuře

Zdroj: [Lukavec, Jan, Borges, Jorge Luis: Další pátrání; Dějiny věčnosti, iliteratura.cz, 2012-03-14, 2012-09-15, http://www.iliteratura.cz/Clanek/29683/borges-jorge-luis-dalsi-patrani-dejiny-vecnosti]

O literatuře, O čase, O duši

„V domě, kde jsou děti, potřeba je toliko dvou věcí: Kristovy podoby na stěně a metly za rámečkem. Metly budiž užíváno jako léku, ne však jako potravy každodenní. Mnoho i málo, obé je škodlivo.“

Anton Martin Slomšek (1800–1862) slovinský biskup a básník

Zdroj: Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 110, česky

O dětech

„Pokud se podíváme na báseň jako na zvláštní fenomén, který nemusí být příběhem a dokonce nemusí být nutně ani nositelem myšlenky a přece se dokáže dotknout našich nejhlubších emocí, tak role básníka je nezastupitelná. Dobrý básník je jako malíř nebo hudebník, poskytuje duševní potravu nám smutným, šedým, ohlodaných životem.“

Eva Luka (1965)

Originál: (sk) Ak sa pozrieme na báseň ako na zvláštny fenomén, ktorý nemusí byť príbehom a dokonca nemusí byť nutne ani nositeľom myšlienky a predsa sa dokáže dotknúť našich najhlbších emócií, tak rola básnika je nezastupiteľná. Dobrý básnik je ako maliar alebo hudobník, poskytuje duševnú potravu nám smutným, sivým, ohlodaným životom.
Zdroj: [Orlová, Jana, Luka, Eva, iliteratura.cz, 2010-12-19, 2014-04-10, http://www.iliteratura.cz/Clanek/27529/luka-eva]

O myšlenkách, O životě

„Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům. Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových. Jdi k mravenci lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.“

Šalamoun (-990–-931 př. n. l.) izraelský král a syn Davida

O spánku, O lži, O životě, O létě

„Situace, která vzniká úvěrovou expanzí, připomíná pomyslnou situaci obyvatel opuštěného ostrova, kteří poté, co začali konstruovat obrovský stroj schopný uspokojit veškeré jejich potřeby, vyčerpají svoje úspory a kapitál před jeho dokončením a nemají jinou volbu, než opustit svůj projekt a věnovat veškerou svoji energii každodennímu shánění potravy, bez pomoci jekéhokoliv užitečného kapitálu. Proto existence "nevyužitých kapacit" v mnoha výrobných procesech během recese v žádném případě podle Hayeka nedokazuje, že existuje přebytek kapitálu či že spotřeba je nedostatečná.“

Jesús Huerta de Soto (1956) španělský ekonom a politický filosof

The Austrian School: Market Order and Entrepreneurial Creativity

O pomoci

„Ovládání mysli začíná ovládáním potravy!“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

„Neblaze proslulá inkvizice položila základ k rozpadu rodiny. Žena byla hlavním cílem útoků, protože právě ona byla řídícím prvkem každého společenství. To ona měla kontrolu nad kvalitou krve, díky níž můžeme fungovat, cítit, prožívat emoce, myslet, rozlišovat/hodnotit, rozhodovat se, určovat, s čím se budeme ztotožňovat, a tvořit. Krev můžeme mít pod kontrolou pomocí stravy, kterou konzumujeme. Kuchyň tedy bývala také laboratoří, nemocnicí, školou, kostelem a centrem vlády. Tato základní nezávislost a svrchovanost se drasticky změnila, když byly alchymistky velmi krutým způsobem prohlášeny za „čarodějnice“. Dnes kuchyň existuje externě, mimo domov, ve formě: monopolizovaných „výzkumných středisek“, používaných k zjišťování, jak by se stávajících problémů mohlo co nejlépe využít; nemocnic, kde se s nemocnými může experimentovat (dnešní medicína doposud nedokázala skutečně vyléčit jedinou nemoc, ani „obyčejnou rýmu“); veřejného školství, kde je dítě nuceno učit se, jak se stát penězi ovládanou pracovní silou; kostelů, v jejichž pojetí lze jméno JEDINÉHO používat jako „hromadnou vstupenku do Ráje“; peněžního systému založeného na falešných penězích; vlád řídících vykořisťovatelský systém na základě komerce a v krajních případech válkami. To všechno se dá změnit Návratem Alchymistky, ženy, která znovu získá svou Vnitřní sílu. Je to právě ona, kdo má vrozenou schopnost mít pod kontrolou Krev prostřednictvím potravy.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O domově, O síle, O pomoci, O penězích

„Bylo dokázáno, že subatomární částice dokážou OKAMŽITĚ komunikovat na jakoukoli vzdálenost, kilometru nebo miliónu kilometrů. Tato okamžitá komunikace rovněž překračuje čas. Minulost a budoucnost je stále teď, protože vnitřní a vnější jsou Tady. Skutečnost je Teď a Tady! Takže dokud si jedinec („nedělitelní dva“) pamatuje, že VŠE JE JEDNÍM, nemůže ho nikdo zvenčí ovládat. Je tedy třeba, aby se falešná doktrína postarala o to, že dojde k oslabení Buněčné Paměti, což se prvořadě daří především naprogramovanou potravou. Člověk tak snadno podléhá externí kontrole, využívající technologii, s jejíž pomocí může do vnitřních funkcí mozku proniknout paměť primitivního původu (a tedy s velmi nízkými frekvencemi). Vnější kontrola má šanci jedině, když chybí ta vnitřní. Proto systematické oslabování složité buňky Lidské paměti vede k její snadné mutaci v jednoduchou.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O vzdálenosti, O šanci, O minulosti, O pomoci

„I slavný "pán" tvorstva je někdy potravou tygra.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

„Hudba musí vycházet ze srdce a k srdcím přicházet. Skládání hudby je pro mě právě tak základní složkou mého bytí, jako dýchání a přijímání potravy. Je to pro mě funkce nezbytná k životu. Když skládám hudbu, pokouším se vyjádřit to, co právě naplňuje mé srdce. Může to být láska, zahořknutí, smutek nebo náboženské vytržení – to vše se zrcadlí v mé hudbě.“

Sergej Rachmaninov (1873–1943) ruský hudební skladatel, klavírista a dirigent

Rachmaninov v interview v roce 1941
Zdroj: Wehrmeyer, Andreas, Sergej Rachmaninow, Rowohlt Taschenbuch Verlag, Reinbek bei Hamburg 2000, str. 40, ISBN 978-3-499-50416-7 (dále jen Wehrmeyer 2000).

O srdci, O hudbě, O životě, O lásce