Citáty na téma profesor

Sbírka citátů na téma profesor, škola, student, život.

Citáty na téma profesor

„Student musí vědět všechno, asistent všechno, co je v knihách, docent musí vědět, kde jsou knihy, a profesor, kde je docent.“

Neznámý autor

O knihách

„Ve škole se mladí lidé učí všemu, co je nutné, aby se stali profesory.“

Sacha Guitry (1885–1957) francouzský dramatik a dramatik

O lidech, O škole a vzdělávání

„Nevěřte ničemu, co slyšíte a jen polovině toho, co vidíte. Metoda doktora Téra a profesora Péra“

Edgar Allan Poe (1809–1849) americký spisovatel

„Každý hloupý kluk dokáže rozšlápnout brouka, ale ani všichni profesoři dohromady nedokáží žádného brouka sestrojit.“

Arthur Schopenhauer (1788–1860) německý filozof

O klucích, O hlouposti

„Kněží, profesoři a ženy si nelibují v humoru. Všechny tři stavy chtějí být ctěny.“

Karel Poláček (1892–1945) český humorista, novinář, romanopisec, scénárista a spisovatel

O ženách

„Každý praktický lékař se naučí víc od života než od všech profesorů.“

Robert Koch (1843–1910) německý lékař a zakladatel bakteriologie

O životě

„Z úvah pedagoga: profesoři, kteří přednášejí s otevřeným sešitem, by měli studentům umožnit opisovat.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Pověst, že Němci nemají smysl pro humor, se drží jen dík houževnatému úsilí německých redaktorů, profesorů a učitelů, kteří ji střeží jako oko v hlavě.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O učitelích

„Kurva profesore…“

Bohumil Hrabal (1914–1997) český romanopisec a spisovatel

film Něžný barbar

„Můj problém ve škole byl, že jsem byl stále ospalý. Kdyby škola začínala až ve čtyři odpoledne, mohl být ze mě dnes univerzitní profesor.“

George Foreman (1949) vysloužilý americký profesionální boxer, autor a podnikatel

O problémech, O škole a vzdělávání

„Až se ho profesor filozofie za dvacet let zeptá: "Jaká je příčina tvojí existence?", bude si pohrávat s náušnicí v nose a odpoví: "Sprostej chtíč a prasklá guma."“

David Mitchell kniha Hybatelé

„Kněží, profesoři, učitelé, mýlíte se, vydáváte-li mne do rukou spravedlnosti. Nikdy jsem nepatřil k tomuto lidu; nikdy jsem nebyl křesťan; jsem z kmene, který zpíval na mučidlech; nechápu zákony; nemám smysl pro mravnost; jsem hovado; jste na omylu.“

Jean-Nicolas Arthur Rimbaud (1854–1891) francouzský dekadentní a symbolistický básník

O učitelích, O spravedlnosti, O zákonech, O chybách

„Základní masou demonstrantů byli školáci a studenti, kulturní pracovníci, k nimž se postupně připojila i část dělníků a úředníků. Používaly se všechny možné formy působení na veřejnost – stávky, stávková pohotovost, setkání v divadlech, návštěvy závodů studenty a herci, velká shromáždění s řadou krátkých projevů a doplněných vystoupením herců a zpěváků a hudebních skupin, což vytvářelo zvláštní atmosféru jednoty, uspokojovalo mentalitu mládeže a zvyšovalo emoce, přitažlivost a bojovnost i odvahu. Zvlášť aktivní úlohu hráli studenti a profesoři pražských uměleckých škol, v nichž byly pěstovány opoziční nálady, nepřátelský vztah ke KSČ a SSM, elitářství a přezíravý postoj k pracujícímu člověku. To bylo i zdrojem jejich opoziční aktivity i vlivu na ostatní studenty. Přitom šlo většinou o děti umělců, které byly při velkém počtu uchazečů přednostně přijímány.“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

s. 114
Dílo, Dva roky generálním tajemníkem, 1996

O náladě, O škole a vzdělávání, O vztazích, O dětech

„Básník musí být profesorem pěti smyslů. Pěti smyslů v tomto pořadí: zrak, hmat, sluch, čich a chuť. Aby mohl vládnout překrásnými obrazy, musí všem těmto smyslům otevřít brány komunikace a co nejčastěji v sobě vrstvit dojmy, ba dokonce převlékat jejich vlastní přirozenost.“

Federico García Lorca (1898–1936) španělský básník, dramatik a divadelní režisér

O komunikaci

„Podívejte se kolik profesionálních světových boxerů se uplatnilo v soukromém životě. Málokdo, pokud se nestanou vojáky. A u nás na Kubě jsou z boxerů profesoři, doktoři.“

Felix Savon (1967) kubánský boxer v těžké váze

O životě

„Nám nestačí jenom škola obecná ani střední – naším cílem jest katolická universita, ze které by vycházeli opravdu katoličtí právníci, medici a profesoři. Dá Pán Bůh, že na přímluvu sv. Cyrila a Metoda a za pomoci šlechetných dobrodinců se tužby katolického lidu plně splní.“

Augustin Štancl (1871–1962)

z dopisu olomouckému arcibiskupu Leopoldu Prečanovi, 1940
Zdroj: Zemský archiv Opava (pob. Olomouc), fond Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 2710, karton č. 1511, Zprávy o Matici CM z let 1927 až 1949, dopis předsedy MCM A. Štancla a jednatele S. Suchánka arcibiskupu Prečanovi, 26. 1. 1940.

O škole a vzdělávání, O pomoci, O bohu

„Profesore Pekaři, vzpomínám často na Vás a naše styky. Byl jste hodný člověk.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

k úmrtí historika Pekaře

„Dnes se téměř každý student může pustit do výzkumu a za čas se stát profesorem - specialistou s přiměřeně malým platem v útulném ústavě.“

Paul De Kruif (1890–1971) americký mikrobiolog

O čase

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Prof. PhDr. Josef Král

O poznání, O světě

„Nemocný věří nejen na zaklínače, ať již profesora nebo laika, on věří i v ty úhledně zabalené věcičky s pestrými nálepkami, jejichž názvy končí na „in“ nebo „an“.“

Kurt Tucholský (1890–1935) německý spisovatel a novinář

„Esperantista profesor Cart mne dokonce při návratu z kongresu v Drážďanech“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

„Pravděpodobnost zvolení profesora Švejnara prezidentem České republiky je stejně vysoká, jako pravděpodobnost zvolení mne europoslancem za Albánii.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

před volbou prezidenta roku 2008 <br class="br">Zdroj: Švejnarova návštěva u senátorů ODS měla rychlý konec, iHned.cz - Volba prezidenta 2008 http://ihned.cz/c4-10072250-22764940-00G000_d-svejnarova-navsteva-u-senatoru-ods-mela-rychly-konec

„Moje vysněné zaměstnání? Univerzitní profesor.“

Wolfgang Wild (1930) německý fyzik a politik

1989
Originál: (de) Mein Traumberuf? Universitätsprofessor.
Varianta: Moje vysněné zaměstnání? Univerzitní profesor.
Zdroj: [Zitate, spiegel.de, 1989-05-15, 2015-06-18, http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-13495089.html]

„Když něco chce udělat profesor, tak ho nezastavíte. Prostě to udělá.“

Jerome David Salinger kniha Kdo chytá v žitě

„Univerzity jsou všeobecně považovány za vzdělávací ústavy, v nichž jsou – podobně jako na jiných vysokých školách – vychovávány nové generace odborníků. Souběžně s tímto chápáním univerzity docházelo k jejímu rozdělení a rozpadu nejen do různých fakult, ale do kateder a někdy dokonce k úzké specializaci i v rámci jednotlivých kateder (tak tomu je nejvíc na obrovských univerzitách, z nichž se staly fabriky na absolventy a na nichž se zhusta navzájem neznali ani učitelé téže fakulty, ba někdy ani všichni učitelé téže katedry). Univerzita tak přestala být vpravdě univerzitou a stala se spíše diverzitou či pluriverzitou. Samotní univerzitní profesoři nejčastěji považují ideu univerzity jako společenství učitelů a studentů, kteří jsou sjednoceni ve svém usilování o pravdivé poznání veškerenstva jakožto celku, za zastaralou a překonanou.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Svobodný duch a univerzita, 1989 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=345

O učitelích, O poznání, O škole a vzdělávání

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 202–203, Roku 1909]

O hvězdách, O zpěvu, O noci, O čase

„Já si myslím, že jsem profesor Zelí a vy jste moji žáci a já mám naprosto relativní pohled na svět.“

Belrofontez

O světě

„Na to, co umějí profesoři, může člověk přijít i sám. Tomu, co umějí žáci, se musíme učit.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Hypotézy jsou ukolébavky, jimiž profesor uspává své žáky.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) německý spisovatel

Varianta: Hypotézy jsou ukolébavky, kterými profesor uspává své žáky.

„Vzorem kadeta Bieglera z Haškova Švejka byl německý profesor Udo Kraft, který před svou smrtí ve válce napsal knihu Sebevýchova k smrti za císaře. Podobně dnes nešťastné lidské zdroje podstupují „sebevýchovu k smrti za globální ekonomický růst.““

Václav Bělohradský (1944) český filozof, politický spisovatel, profesor, sociolog, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Zdroj: [Václav Bělohradský: Česká střední třída se fašizuje, Politika, literarky.cz, Literární noviny, Litmedia a.s., 2011, únor, 21, 2018-07-14, http://literarky.cz/politika/domaci/3232-vaclav-blohradsky-eska-stedni-tida-se-faizuje, 1210-0021]

O smrti, O válce, O knihách

„Sudek na Karla Nováka vzpomínal takto: Když jsem se pak dostal na státní grafickou školu, byl to novej svět. Profesor Karel Novák byl nóbl pán, inteligentní, to se hned poznalo, protože snášel moje výroky o prdelích, jak mi zůstaly ve slovníku z války. Taky se mi na něm líbilo, že ukazoval sbírku fotografií a nic k tomu neříkal. To je přece krásný, když se k fotografiím nic neříká…“

Josef Sudek (1896–1976) český fotograf

Zdroj: Rudolf Křesťan, Josef Sudek, Muž s černou bedýnkou, Mladý svět 1976, č. 18.

O fotografii, O škole a vzdělávání, O válce, O světě

„.. volba jména kardinála Newmana vyjadřuje úkol, který na sebe škola vzala, totiž vytvářet prostor komunikace mezi katolickou tradicí a moderní společností - a vést tento dialog odvážně. Kromě toho mnozí profesoři institutu mají příběh podobný Newmanovu, i oni jsou konvertiti a ztotožňují se s jeho touhou hledat Pravdu.“

Philip Geister (1963) švédský kněz a jezuita

o Newmaninstitutet
Zdroj: [Otevřena první katolická univerzita ve Švédsku po 500 letech, radiovaticana.cz, 2010-09-04, 2014-05-19, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=13281]

O komunikaci, O škole a vzdělávání, O pravdě

„Nikoho nenapadne zakázat adrenalinové sporty, přestože léčení sportovců stojí obrovské peníze. I pan profesor Pafko, kterého si nesmírně vážím, který prý o mně mluvil ráno někde v televizi, jezdí na vysokém kole za šedesát tisíc. Když z něj spadnete a nemáte přilbu, je úraz hlavy jistotou. A úrazů, které absolvují sportovci, je celá řada, ale nikoho nenapadne tyto sporty proto zakazovat s odkazem na to, že to stát stojí peníze.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

O sportu, O penězích

„Profesor Kolakowski byl muž, při kterém se cítil strach. Svým psaním se vždy trefil na sám nerv, sám bod. Operoval neobvyklým jazykem. Jako věřící mu dlužím hodně.“

Adam Boniecki (1934) polský novinář, spisovatel a teolog

Originál: (pl) Profesor Kołakowski był człowiekiem, przy którym czułem się onieśmielony. Swoim pisarstwem zawsze trafiał w sam nerw, samo sedno. Operował przy tym niezwykłym językiem. Jako człowiek wierzący wiele mu zawdzięczam.
Zdroj: [Mistrz, polskieradio.pl, 2013-08-12, 2015-10-07, http://www.polskieradio.pl/130/2617/Artykul/908706/]

O strachu, O mužích

„Je stále populárním umělcem v plném smyslu toho slova. Na Akademii je jedním z nejvíce respektovaných profesorů, zakladatel polské školy grafického designu. -- o Władysławu Skoczylasovi“

Maryla Sitkowska polská historička umění

Originál: (pl) Do dziś jest artystą popularnym w pełnym znaczeniu tego słowa. Na Akademii to jeden z najbardziej szacownych profesorów, założyciel szkoły grafiki polskiej.
Zdroj: [Władysław Skoczylas. Artysta wszechstronny, polskieradio.pl, 2015-08-10, 2015-10-27, http://www.polskieradio.pl/13/3869/Artykul/1487259,Wladyslaw-Skoczylas-Artysta-wszechstronny]

O škole a vzdělávání

„Medicína je hrozná, tu práci neumí nikdo opustit. Znám profesory, kteří už netrefí ani na svůj lékařský pokoj, moč neudrží, ale pořád těmi chodbami nemocnice bloudí, a to je hrozné. To je smutný pohled.“

Vladimír Koza (1954–2012) český lékař

Zdroj: [Petra, Petříková, iDnes.cz, Zemřel primář Vladimír Koza, průkopník transplantací dřeně v Česku, http://zpravy.idnes.cz/zemrel-hematonkolog-vladimir-koza-zakladatel-registru-darcu-kostni-drene-15u-/domaci.aspx?c=A120618_084157_plzen-zpravy_pp, 2012-06-18, 2012-07-25]

„Během školy jsem měl nejhorší úroveň výkresů. Můj učitel se později chytil za hlavu, když se dozvěděl, že jsem profesorem na akademii.“

Xawery Dunikowski (1875–1964) sochař výtvarník

Originál: (pl) W całej szkole miałem najgorsze stopnie z rysunków. Mój nauczyciel za głowę się chwycił później, kiedy się dowiedział, że zostałem profesorem akademii.
Zdroj: [Wystrzałowy epizod w życiu Xawerego Dunikowskiego, polskieradio.pl, 2015-1-26, 2015-10-21, http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/764576,Wystrzalowy-epizod-w-zyciu-Xawerego-Dunikowskiego]

O učitelích, O škole a vzdělávání

„Měl několik nominací na Nobelovu cenu, nakonec ji nedostal. Moji kolegové z Ameriky mě několikrát ujistili, že kdyby profesor Holý byl z Harvardu, Cambridge nebo Oxfordu, tak Nobelovu cenu už měl.“

Pavel Hobza (1946) český chemik a profesor

Zdroj: [Zemřel chemik světového věhlasu Antonín Holý, ceskatelevize.cz, 2012-07-17, 2010-10-12, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/186211-zemrel-chemik-svetoveho-vehlasu-antonin-holy/]

„O názorech pánů profesorů “

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

„Smrt profesora Patočky však alespoň nakrátko všechny ohromila a ochromila. I když jsme snad všichni brali svůj podpis vážně, nenapadlo nás, že by to pro někoho mohla být otázka života a smrti.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Dopis příteli č. 20, 1977 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=898

O smrti, O životě

„Snad to bylo i tím, co všechno jsem slyšel od pana profesora, který se překonával v nadávání, žádný kočí nedovedl tak nadávat ani koním, ani lidem tak, jako pan profesor francouzské literatury a estetiky…, a přitom nám vykládal o všem, co zajímalo i jej, vykládal každý večer, ještě jsem otvíral dveře, a on než usnul, než jsme usnuli, tak do poslední chvíle vykládal taky, co je estetika a co je etika a o filozofii a filozofech, vždycky o těch filozofech vykládal tak, Krista Pána nevyjímaje, že to je banda raubířů a syčáků a vrahounů a darebáků, že kdyby nebyli, bylo by lidstvu líp, ale lidstvo že je potomstvo zlé a blbé a zločinné, a tak snad ten profesor mě utvrdil v tom, že je třeba být sám, že večer jsou vidět hvězdy a v poledne jen hluboké studny…“

Bohumil Hrabal kniha Obsluhoval jsem anglického krále

I Served the King of England

O hvězdách, O zlosti, O literatuře, O lidech

„Podle svědectví studentů ovládal více jak dvě desítky jazyků. Na otázku: „Pane profesore, kolik jazyků umíte?“, odpovídal: „Než bych vám je všechny vyjmenoval, stačil bych se naučit další…““

František Kotalík (1917–1993) český hebraista, orientalista, profesor, teolog, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

„O názorech pánů profesorů se již bavit nebudeme. Pokud se týká zákona na ochranu prezidenta a zákona o policii, tyto zákony jsou bezvýznamné a v praxi se nepoužívají.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

O zákonech

„Chtěl bych, aby kniha přicházel k lidem nikoli jako profesor se vztyčeným ukazováčkem, nýbrž jako pěkná milenka. A jako s milenkou je rozkoš největší, když má dívča prádlo sněhobílé a čerstvým vzduchem vonící, je třeba, aby také kniha, kterou milujeme a jako oko v hlavě střežíme, měla krásný zevnějšek, dýšící poctivostí a vkusem řemeslníka-umělce.“

Stanislav Kostka Neumann (1875–1947) český anarchista, básník, esperantista, literární kritik, novinář, politický spisovatel, překladatel, spiso…

Zdroj: [Neumann, Stanislav Kostka, S městem za zády: předválečná idyla, https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/41/11/70/s_mestem_za_zady.pdf, 2018, 2019-08-18, Městská knihovna v Praze, „Místo dopisu", článek, 86]

O lidech, O knihách, O milenkách, O lásce

„Ztratili jsme mnoho času diskusemi o otázkách, o kterých naše děti z katechismu už stejně vědí všechno to, co bychom chtěli definovat. A proč? Protože jistý profesor Skratchenback na jisté německé univerzitě o tom napsal v onom filosofickém žargonu, jemuž nerozumí ani on, ani jeho čtenáři.“

James Andrew Corcoran (1820–1889)

Zdroj: [Schatz, Klaus, 2014, Všeobecné koncily - Ohniska církevních dějin, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 1, 232, 978-80-7325-345-5]

O čase, O dětech

„(Řekl o polštině): Dnes není v Česku jediný profesor polského jazyka nebo literatury v aktivním věku, v Brně máme dva profesory emeritní. Zájem o tento obor není u nás nijak velký, přestože je to náš soused a evropská mocnost.“

Ivo Pospíšil (1952) český vysokoškolský pedagog, literární vědec a překladatel

O literatuře, O věku

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

O víře

„Esperantista profesor Cart mne dokonce při návratu z kongresu v Drážďanech na Lochotíně navštívil a tak jsem byl pojednou, díky tomuto časopisu, ve spojení s celým světem.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: 15.–22. srpna 1908
Zdroj: časopis Zájmy všelidské
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]

O světě

„O názorech pánů profesorů [hostitelé pana Klause] se již bavit nebudeme. Pokud se týká zákona na ochranu prezidenta a zákona o policii, tyto zákony jsou bezvýznamné a v praxi se nepoužívají.
–reakce na otázky: "Pane ministerský předsedo, plně souhlasím s názory profesorů Holmese a Einsteina, kteří dávají na první místo vyřešení otázek ústavních, politických a společenských před řešením otázek ekonomických. Mám tři otázky, které s tím souvisejí. První: Kdy zrušíte zákon, podle nějž kdokoliv usvědčený z pomlouvání prezidenta či parlamentu může být uvězněn až na dva roky?"“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

(Šum údivu v sále.) "Druhá otázka: Kdy zrušíte zákon, který dává policii pravomoc používat ilegálních metod při vyšetřování? Komunistická policie skutečně používala ilegálních metod, ale tehdejší vlády se tyto metody uzákonit neopovážila."

O zákonech

„Já dostal za svůj život přes padesát vyznamenání, ale když vás někdo chytne na ulici za ruku a řekne: Pane profesore, vy jste mi zachránil život a já teď mám rodinu, zaměstnání a je nám dobře, tak to je mnohem víc, než jakékoli vyznamenání.“

Josef Koutecký (1930–2019) český chirurg, lékař a spisovatel

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/josef-koutecky-detska-onkologie-rozhovor.A180806_418944_domaci_kuce

O životě, O rodině

„Dnes, kdy mne obklopují profesoři hiphopu, ideologové kategorie „gender“ či neomezení multikulturalisté, si uvědomuji, že balkanizace literárních studií představuje nezvratný proces.“

Harold Bloom (1930–2019) americký literární kritik a učenec

Zdroj: [Shakespeare byl bůh. Zemřel vlivný literární kritik Harold Bloom, https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/harold-bloom-nekrolog/r~8a5ccd26ef2c11e9926e0cc47ab5f122/, 2020-06-19, 2019-10-16]

O studiu

„Básník musí být profesorem pěti smyslů – v tomto pořadí: zrak, hmat, sluch, čich a chuť.“

Federico García Lorca (1898–1936) španělský básník, dramatik a divadelní režisér

„Svého času, je to až úsměvné, že se objevují reminiscence na to, že já nějak souvisím s extrémismem, a nejen že to, co bylo již před dvaceti lety, ale i v dnešní době někdy nějaká vlaštovka jako by přiletěla z této doby. Jak známo, v polovině 80. let jsem se pohyboval v učňovském školství, kde, jak známo, člověk přichází do styku s problémovou městskou mládeží. Věděl jsem, že tito lidé nejsou pouze ztracená generace, jak bylo neustále líčeno, že mají svůj život, ale že jsou také v něčem bezradní. Proto jsem na sklonku 80. let se snažil najít nějaké řešení nebo zkusit nebo naznačit i státu jaké by bylo možné potenciální řešení, aby se energie těchto lidí nezvrhla do nějakých opravdu negativních konců. Bohužel, dřív, než k tomu došlo, bylo to celé ne medializováno, ale přímo skandalizováno, čili se z lékaře stal pacient. Je to stejné, jako kdyby profesor Pasteur, který hledal vakcínu proti vzteklině, byl najednou obviněn z toho, že vzteklinu rozšiřuje. Čili jsem vlastně přišel k takové nezasloužené, v uvozovkách, popularitě, o kterou jsem opravdu nestál. Znovu říkám, že extrémismus je výrazem nějaké společenské krize, zejména u slabších nátur, a takto by k němu mělo být přistupováno.“

Vladimír Franz (1959) český hudební skladatel, malíř, profesor a vysokoškolský pedagog

Video „Vladimír Franz: O korupci a extremismu“ z roku 2012 v rámci Franzovy předvolební kampaně na prezidenta republiky <br class="br">Zdroj: video Vladimír Franz: O korupci a extrémismu, Youtube.com, 1. 9. 2012 http://www.youtube.com/watch?v=5XGYpgaKX1E

O lidech, O čase, O životě

„Nic nemůže lépe symbolizovat ideologii levicového liberalismu, která už od šedesátých let vede antikulturní válku proti tradiční společnosti. Povýšením lidských práv a menšin nad právo většiny zápasí o konečnou vládu nad rozvrácenou společností. ... Když jsem v polovině sedmdesátých let studoval na Londýnském institutu pedagogiky politickou filosofii, byly součástí studia lekce ze srovnávacího náboženství a islám byl tehdy korektně považován za militantní, puritánské a sektářské náboženství naprosto neslučitelné s naší civilizací etického monoteismu, neboť žádný čin nemůže být „ospravedlněn“ vírou. Vláda zákona se opírá o univerzální, prastarou etiku, odlišnou od sektářského práva šaría. Jediný hřích, jenž Bůh Desatera neodpouští, je páchání zla ve jménu božím, jež diskredituje náboženství čili samého Stvořitele. Jak jsem se proto podivil, když po íránském výroku o trestu smrti pro britského autora původně tolik oslavovaných Satanských veršů (1981) počala politická levice islám pod rouškou islamofobie ochraňovat, ačkoli každé náboženství, a zejména islám, považovala za čirý, nebezpečný obskurantismus a výron třídního odcizení i společenského útisku žen. A co na to jeden z mých marxistických profesorů? „Islám je zkouškou naší trpělivosti, je to katalyzátor, jenž pomáhá likvidovat západní (kapitalistickou) společnost a sám jednou zanikne.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Americká loterie s naší civilizací, Novinky.cz, Komentáře, 2017-11-03, 2018-04-29, https://www.novinky.cz/komentare/453892-komentar-americka-loterie-s-nasi-civilizaci-alexander-tomsky.html]

O smrti, O studiu, O náboženství, O válce