„Ach, ženy. Díky nim stoupáme výše, ale padáme častěji.“

Originál

Ah, women. They make the highs higher and the lows more frequent.

Poslední aktualizace 1. listopadu 2024. Historie

Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace

Máte bližší detaily o citátu "Ach, ženy. Díky nim stoupáme výše, ale padáme častěji." — Friedrich Nietzsche?
Témata
dík , ženy , výše
Friedrich Nietzsche foto
Friedrich Nietzsche 235
německý filozof, spisovatel 1844–1900

Podobné citáty

Liz Taylor foto

„Jsou jen dva druhy mužů - jedni mají peníze díky svým ženám, druzí mají ženy díky svým penězům.“

Liz Taylor (1932–2011) britsko-americká herečka

Chybí zdroj

Martin Lindstrom foto
Jean Vanier foto

„Mluví se o nich jako o hlupácích a idiotech. Ve skutečnosti jsou Božími posly. Díky nim se stáváme lidštější. o mentálně postižených“

Jean Vanier (1928–2019) zakladatel komunit L'Arche

Zdroj: [Mentálně postižení jsou poslové Boží, radiovaticana.cz, 2014-04-03, 2014-05-30, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19927]

Victor Hugo citát: „Hněv žen je jako déšť v lese. Padá dvakrát.“
Victor Hugo foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

František Herites foto

Související témata