„Co zmůže voják, který útočí a nemůže popadnou dech“

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš.““

Leóš Janáček (1854–1928) český hudební skladatel

I kráse a pravdivosti skladby nevěříme, dokud „po zádech mráz nejde“, dokud nezapomeneme dýchat, dokud obličej nestrnul, dokud se nezabarví ruměně, aby hned nato nepokryl se bledostí.
Zdroj: Janáček, Leoš: O průběhu duševní práce skladatelské, 1916. Cit. podle Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, s. 587

„První dech lásky je posledním dechem rozumu.“

André Breton (1896–1966) francouzský básník a prozaik

„I já jsem dnes ještě dítě a mohu všechno mít rád… pozítří stanu se mužem a vojákem, voják modlí se bodákem.“

Jiří Wolker Host do domu

V parku před polednem

„Svět je ohromen německými vojáky, nicméně německé vojáky ohromují italští bersagliere vojáci.“

Erwin Rommel (1891–1944) německý polní maršál za druhé světové války

„Dech je králem mysli.“

B. K. S. Iyengar (1918–2014)

„Strach je vzrušení bez dechu.“

Gail Larsen

„Moji vojáci mohou jíst své opasky, ale moje tanky potřebují naftu.“

George Patton (1885–1945) generál v armádě Spojených států

„Většina lidí nikdy neběží na první dech dostatečně daleko, aby zjistili, že mají dech druhý. Udělejte pro své sny všechno, co můžete, a budete překvapeni, kolik v sobě máte energie.“

William James (1842–1910) americký filozof, psycholog a pragmatik

„Kde projde jelen, projde voják, kde projde voják, projde armáda.“

Fridrich II. Veliký (1712–1786) král pruský

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš“. I kráse a pravdivosti skladby nevěříme, dokud „po zádech mráz nejde“, dokud nezapomeneme dýchat, dokud obličej nestrnul, dokud se nezabarví ruměně, aby hned nato nepokryl se bledostí.“

Leóš Janáček (1854–1928) český hudební skladatel