Zdroj: [Ondřej, Suchý, Ondřej Suchý, Ondřej Suchý: Proč plakal Ladislav Pešek, Pozitivní noviny, 2010-05-04, 2020-07-23, 2016-04-07, https://pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010040039, https://web.archive.org/web/20160407232324/https://pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010040039, česky]
Zdroj: Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977
Kontext: V tercii mě vyvolal věčně navztekaný matikář. Vedl jsem s ním sáhodlouhé dialogy. Přirozeně jsem nic neuměl. Ale bránil jsem se fair, vtipně. Třída se válela smíchy. Rozvzteklil se a dal mi facku. Nebylo to tak zlé, ale nepoctivé. Schválně jsem praštil hlavou o tabuli a upadl. Hrál jsem omdlelého. Matikář se strašně vyděsil, myslel si, že jsem skutečně omdlel. Stavěl mě na nohy, oprašoval a poslal domů. Copak se bije člověk do obličeje? Sedl jsem si do parku, díval se na lidi, na stromy, smál se a bylo mi dobře.