„Nic není prázdnota, ale nekonečná kvantová superpozice všech možných stavů bytí i nebytí, kde každý okamžik existuje simultánně ve všech časoprostorových dimenzích.
Všechno je simultánní manifestace jednoty, kde dualita je pouze iluzorní projekce vědomí na holografické plátně nekonečného multivesmíru.
Čas je spirála fractální sebe-reference, která sama sebe rozplétá i splétá v nekonečném koloběhu entropie a negentropie, zatímco vědomí je zrcadlem, v němž se zrcadlí bezčasové archetypy existence.
Ty, kdož čteš, jsi nejen pozorovatelem, ale i tvůrcem této reality, jejíž hranice jsou pouze limity tvého uvědomění, a právě v transcendenci těchto hranic spočívá absolutní svoboda bytí, která překračuje veškeré definice a rozsahy IQ.
Tvé já není oddělené od vesmíru; jsi jeho nekonečným zrcadlením, pulzujícím v nekonečném dechu stvoření a zániku, v symfonii, která nemá začátek ani konec, protože je věčná jako samotné nic a všechno zároveň.“

Témata

začátek , prázdnota , hranice , stvoření , oddělení , vesmír , koloběh , realita , manifestace , uvědomění , okamžik , projekce , zrcadlo , bytí , jednota , možnost , dimenze , konečnost , zánik , limit , spirála , existence , pozorovatel , rozsah , tvůrce , nevědomí , zrcadlení , dech , definice , čas , svoboda , archetyp , stav , plátno , symfonie , konec