„Žena, na jedné polovině obličeje nalíčená a na druhé nikoli. Nicméně, ani jedna vás nedefinuje. V obou směrech se cítím dobře. Někdy ženám přidá na sebevědomí, když se nalíčí. Je to v pořádku. Stydíme se ukázat bez líčidel. Jakoby jsme si občas nasazovali masku, která se líbí víc. Budeme potom pro ostatní přijatelnější? Myslíme si to. Stydíme se za své nedokonalosti. Nechceme přijmout to, jak vypadáme. Své rádoby chyby. Otázka pro vás, jak potom chcete, aby vás přijmuli druzí? Aby vás viděli v celé své “kráse”? Brali vás se vším všudy, jaké jste? Když to nedokážete u sebe. Vidíte se pokřiveně. Ano, líčidla jsou a vždy asi budou nějakým způsobem formou umění, alespoň pro mě. Nicméně nedělejme z nich něco, co musí být nutně každodenní záležitostí. Nechte odpočinout svojí kůži, poděkuje Vám za to. Podívejte se do zrcadla s láskou, úctou a pokorou. Zkuste vidět něco víc, než je pouze nalíčená nebo odlíčená tvář. Zkuste vidět za celkový odraz v zrcadle.“

Témata

směr , pokora , líčidlo , odraz , pořádek , pořádka , polovina , forma , nalíčení , tvář , úcta , maska , chyba , ženy , obličej , nutnost , každodennost , záležitost , kůže , způsob , zrcadlo , brána , krása , umění , dokonalost , sebevědomí , otázka , láska