„Slyšel jsem repliku, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu především vzdělanej. Proto se pořád učím. Duše smrtí neumírá.“

„Chci jít do hrobu naprosto opotřebovaný, protože čím víc pracuji, tím víc žiji.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Člověk si vezme do hrobu jen to, co v životě rozdá.“

Václav Talich (1883–1961) český dirigent, houslista, hudební pedagog, profesor, vysokoškolský pedagog a šéfdirigent České filharmonie

„Labužník je člověk, který si kope hrob vlastními zuby.“

Neznámý autor

„Velkodušný člověk uroní slzu i na nepřítelově hrobě.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Člověk se mění od dětství až do hrobu. Kdy je tedy sám sebou?“

Stefan Kisielewski (1911–1991) polský hudebník

„Silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost.“

Šalamoun (-990–-931 př. n. l.) izraelský král a syn Davida

„Moudrý člověk může jíti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět.“

Démokritos starověký řecký filozof, žák Leucippuse, zakladatel atomové teorie

„Člověk má jít vždycky po stopách své duše, i když to, co na něj čeká na dně, je strašné. Jedině tak se s tím může vypořádat.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof