„Když se vydáš na cestu pomsty, musíš vykopat dva hroby.“
— Konfucius čínský učitel, editor, politik a filozof -551 - -479 př. n. l.
Citáty o hrobech
Sbírka citátů na téma hrob.
Související témataCelkem 95 citátů o hrobech, filtrovat:
„Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů a plodů života; všude nacházíme úporné lpění na mrtvých květech. Naše životy jsou nápisy na hrobech mrtvých květů.“
— Osho indický mystik 1931 - 1990
„Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí.“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„Činný život je v pravdě životem, zahálka hrob člověka za živa.“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
Zdroj: Kožík, František, Světlo v temnotách - Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského, 3, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1970, 176
„Chci jít do hrobu naprosto opotřebovaný, protože čím víc pracuji, tím víc žiji.“
— George Bernard Shaw irský dramatik 1856 - 1950
„Stupínky lásky: 1. setkat se pouze, 2. tváří v tvář si být, 3. srdce slyšet znít, 4. přiznat se k chvění, 5. v náhlém políbení obejmout se dlouze, 6. jednu touhu mít, 7. jedním snem se zpít, 8. bez konce se slít, 9. nerozlučně žít, 10. spolu k hrobu jít.“
— Konstantin Dmitrijevič Balmont ruský básník 1867 - 1942
„Nechci hrob ani epitaf. Chci být spálen a ať můj popel rozptýlí, kde se jim zlíbí, mohou ho hodit i do koše. Ne proto, že bych si myslel, že za nic nestojím, nýbrž proto, že tam, kam částečky popela dopadnou, se dá znovu do pohybu vesmírný mlýnek na hmotu, a jednou se, jak hlásá Nietzscheho teorie o věčném návratu, snad znovu vrátím na tento svět, ale tentokráte převtělen do Paula Coelha topícího se v penězích.“
— Juan José Saer argentinský spisovatel 1937 - 2005
Zdroj: [Machej, Jan, Saer, Juan José, iliteratura.cz, 2016-02-19, 2016-10-25, http://www.iliteratura.cz/Clanek/36087/saer-juan-jose]
„Co bude, až tady nebude
V mé psychologické praxi se stále častěji objevuje specifická forma úzkosti ze smrti. To ve smyslu dopadu konce vlastního života na jiné lidi, eventuálně nedokončené životní plány. Do posledně jmenovaného pak často patří strach typu „kdo převezme moje podnikání (firmu), až já tady nebudu“.
Souvislosti lze vnímat v souladu s pojetím E. Frankla. Mimo jiné uvažuje o osobnostním sebepřesahování. S úzkostmi a strachy začínáme sami u sebe, ale posléze jakoby člověk sám sebe překročil, a tak poznal prožitek smyslu bytí. Nejde tedy o strach z vlastní záhuby ve smyslu ukončení bytí. Je tu onen přesah „dál a výše“.
Typickou starostí pak je obava:
moje smrt zarmoutí mé blízké
mé plány nebudou dokončeny a upadnou v zapomnění
zkrachuje to, co jsem tak těžko budoval
nesplním své závazky ve smyslu péče o jiné lidi či o zvířata
nenapravím to, co ještě chci napravit
Pro ilustraci prof. Švejcar při oslavě svých devadesátých narozenin pravil: „Nemohu zemřít, dokud znovu nenaučím české matky kojit.“ Pan profesor se v třicátých letech minulého století totiž habilitoval na Universitě Komenského v Bratislavě prací o výhodách umělé výživy kojenců.
Bát se či nebát smrti
Někdy se říká, že prvním krokem k zvládnutí úzkosti je proměnit ji v konkrétní strach. Ostatně již Sigmund Freud hovořil o úzkosti jako o strachu latentním, a naopak o konkrétním strachu jako o manifestním. Přivádět latentní strachy do vědomé roviny, konkretizovat je, a tak je dostat pod kontrolu patří mezi základní psychoterapeutické metody.
Bát se či nebát, toť otázka… na kterou mohou různé průzkumy jen stěží odpovědět. Výsledky bývají i zde zrcadlem osobnostních charakteristik, spirituálního ladění i gender rozdílů.
Prokazatelné je, že věřící se bojí smrti méně. Pomáhá i pocit „jdu za někým“ blízkým. Ženy mívají v tomto směru uvědomovaný strach více než muži. Sebevraždy jsou čtyřikrát častěji mužskou záležitostí. V seniorských věkových skupinách a ve vyspělých zemích jde až o desetinásobek. Jedinou výjimkou je Čína, kde je více sebevražd žen. Pokusy o ukončení života jsou naopak ve světě častější u žen. Vysvětluje se to jednak razantnějšími metodami sebevražd u mužů, ale i tím, že ženy častěji touto formou volají o pomoc. Muž má sklon zaměřit se na výkon. Podařený výkon ovšem zde znamená smrt. U mužů jsou také častější úmrtí v drogové intoxikaci.
K tématu: Před smrtí není nikdo šťasten
U mužů jsou častější fobické prožitky strachu ze smrti. Nepatrně častější jsou i tzv. filie – věčné jakoby zálibné zaobírání se něčím. Zde smrtí. Starosti z dopadu smrti na blízké jsou častější u žen. Muži se ve zmíněné souvislosti častěji zabývají finančními problémy. Obavy ze smrti jednoznačně souvisí s neuroticizmem. Ne však s depresí. Ta spíše vede k touze po smrti vnímané jako vysvobození z životních slzavých údolí, v nichž již není sil ani na ty slzy.
K tématu: Deprese je léčitelná
Pomáhá sepsání závěti i projev pochopení
Důležité je vnímavé vyslechnutí. Naslouchání v klidu a beze spěchu, se spíše méně slovy, nebo i jen neverbálně projevovaným pochopením. Žádný planý optimismus typu „hlavu vzhůru, však nebude tak zle“.
Můžeme naznačit, že život bude pokračovat díky dětem. To, co jsme vytvořili, vykonali, vybudovali, zařídili, bude působit i nadále, byť ne vždy v materiální podobě.
Až překvapivě kladně působí nabídka konkrétní pomoci, až přijde čas. Namátkou od rozeslání smutečních oznámení až po zajištění uložení urny do rodinného hrobu.
Přes jistou morbidnost má obvykle pozitivní dopad sepsání závěti. Informace o tom, že poslední pořízení je možno za mírný peníz vložit do centrálního registru, a tím předejít možné ztrátě či zcizení, bývá přijímána málem s úsměvem. Institut vydědění je pro mnohé (holubičí povahy) těžko realizovatelný. Rozšíření možností, jak prosadit dispozice se svým majetkem v čase, kdy již budeme tzv. zůstaviteli, platí od roku 2014. Zdaleka ne všichni zájemci o ní vědí, byť jim posléze přináší úlevu.
Možná drsně a škodolibě, ale chmury odhání i vtip. Namátkou:
Notář otevírá a čte poslední vůli zůstavitele: „Na prvním místě chci vzpomenout milovaných X a Y. Slíbil jsem, že na ně v testamentu nezapomenu. To předchozí větou také činím. Veškerý majetek odkazuji ostatním příbuzným…“
Vstoupit do diskuse
Zasílat nově přidané názory e-mailem
Tipy na výlet v Česku
Nevíte kam na výlet? Navštivte Hrad Loket. K nejoblíbenějším částem expozice patří hradní vězení.
reklama
Související články
Jak a kdo má říci: Umíráš
Kdy zpomalíme stárnutí? Za 25 let
Chcete žít do sta let?
Vyhrožování sebevraždou: Když mě opustíš, zabiju se
Nemoc, při které umřete jenom jako
Žijeme déle. Ale za jakou cenu?
Co ukázala krev nejstarší ženy světa
Když marodí duše, tělo začne chřadnout
Na Nový rok je nejvíc sebevražd. Jak poznat, co se blíží
Deprese je léčitelná
Revoluce ve včelařství? To se ještě uvidí
Proč nejsou v Karlíně farmářské trhy?
Autor článku
Tomáš Novák
Tomáš Novák
PhDr. Tomáš Novák – poradenský psycholog, autor řady článků a knižních publikací.
Nálepky:
Fobie
Psychiatrie
Psychologie
smrt
umírání
Nejčtenější články
Nejdůležitější věc u bramborového salátu
Naši předkové si běžně dopřávali nejpodivnější masáže
Rakovina děložního čípku a viry HPV: 40 % žen odchází od gynekologa falešně ukonejšeno
Novinky v ordinacích praktických lékařů: zásadní změny pro rok 2020“
— sideraxx
„Důvěra v čistotu hry a jejího řízen je opakovaně podlamována. Profesní fotbal i kope vlastní hrob, asi odtud to slovo kopaná.“
Zdroj: Časopis Reflex č. 43, 2020, str. 19
„Na konci každého racionalismu je masový hrob.“
— Albert Camus francouzský spisovatel a novinář 1913 - 1960
„Zajišťování pohřbu, vybavování hrobů, honosnost tryzen - to vše je spíše utěšování živých než pomoc pro mrtvé.“
— Aurelius Augustinus raně křesťanský teolog a filozof 354 - 430
„Každý okamžik života je krokem blíže do hrobu“
— Claude Prosper Jolyot De Crébillon francouzský spisovatel 1707 - 1777
„Ne nápis na hrob, chlubný jako páv, jen moje jméno buď můj epitaf“
— George Gordon Byron anglický básník a vůdčí postava hnutí romantismu 1788 - 1824