Doporučené citáty (strana 84) | Citáty slavných osobností

„Já se domnívám, že správný chlap musí mít v sobě malé zrnko, malou krůpěj čehosi ženského a na druhé straně žena, správná žena, v sobě musí mít rys chlapství. Bez toho ženského rysu to není chlap, nýbrž lopata, a žena bez mužského rysu není žena, nýbrž slepice.“

Miloš Kopecký (1922–1996) český herec

Zdroj: Kniha o Miloši Kopeckém Co za to stálo jej vystihuje coby mistrného filozofa http://www.novinky.cz/kultura/173937-kniha-o-milosi-kopeckem-co-za-to-stalo-jej-vystihuje-coby-mistrneho-filozofa.html

O chlapech , O ženách

„Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe.“

Jean de La Bruyere (1645–1696) francouzský spisovatel a filozof

O lásce , O přátelství , O ženách , O mužích

„Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. A poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel.“

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) francouzský letec a spisovatel

O přátelství , O lidech , O čase

„Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se
jednoduše raduje, že ještě žije.“

Erich Maria Remarque kniha Tři kamarádi

O štěstí , O válce , O životě , O přátelství

„Zvíře má stejně citlivé srdce jako ty. Zvíře cítí radost i bolest jako ty. Zvíře má stejný strach ze smrti jako ty. Zvíře má stejné právo na život jako ty…“

Peter Rosegger (1843–1918) rakouský básník a spisovatel

O zvířatech , O strachu , O bolesti , O radosti

„Nikdy neříká něco jiného příroda a něco jiného rozum.“

Decimus Iunius Iuvenalis (50) starověký římský básník

O přírodě , O rozumu

„Život shodný s přírodou a s rozumem je cesta ke svobodě.“

Zénón z Kitia (-334–-263 př. n. l.) starověký řecký filozof

O cestě , O přírodě , O rozumu , O svobodě

„Nechybíme, následujeme-li přírodu.“

Michel De Montaigne (1533–1592) francouzský spisovatel

O přírodě

„Rozum je světlo, kterým má být příroda osvětlena a ne zapálena.“

Giacomo Leopardi (1798–1837) italský básník

O přírodě , O rozumu , O světle

„Pro mne je nejdůležitější respektovat muziku. Tančím hudbu ne na hudbu.“

Vlastimil Harapes (1946) český herec a tanečník

O muzice , O hudbě

„Samolibost je pocit lidí, kteří sdílejí šťastné přesvědčení, že nejsou jako ti ostatní.“

Margery Allingham (1904–1966) anglická spisovatelka beletrie

O lidech , O pocitech

„Muži mi vždycky velmi brzy začali lézt na nervy. Patrně proto, že svou přirozenou blbost doplňovali ještě takovou spoustou samolibostí.“

Sternberg

O mužích

„Nechá-li příroda v něčím rozumu mezeru, zamázne ji obvykle tlustou vrstvou samolibosti.“

Henry Wadsworth Longfellow (1807–1882) americký básník

O přírodě , O rozumu

„Samolibost není v podstatě než omezenost - i když jí propadne člověk třeba geniální.“

Josef Čapek (1887–1945) český malíř a spisovatel

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

Max Ehrmann (1872–1945)

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

O dětech , O lidech , O světě , O cestě