Citáty z knihy

Obraz Doriana Graye

„Muž může být šťasten s kteroukoli ženou, pokud ji nemiluje.“

„Smích není špatný začátek přátelství a je jeho nejlepším koncem.“

„Zkušenost je název, který dáváme svým chybám a omylům.“

„… Každý portrét, který namaloval cit, je portrétem umělce, a ne modelu. Model je jen náhodný podnět. Malíř neodhaluje nitro toho, kdo stál modelem. Spíš své vlastní nitro odhaluje malíř na pomalovaném plátně. A já nechci ten obraz vystavit, protože se bojím, že jsem v něm prozradil tajemství vlastní duše.“

„Pokaždé, když je člověk zamilovaný, má pocit, že je to jedině teď, kdy opravdu miluje. (17. kapitola)“

„Protože ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši.“

„Zpočátku děti své rodiče milují, s přibývajícím věkem je soudí, někdy jim odpustí.“

„Nechat se zruinovat kvůli poezii, to je čest.“

„Ledacos bychom odhodili, kdybychom se nebáli, že to někdo jiný zvedne.“

„Neexistuje něco jako mravná či nemravná kniha. Knihy jsou buď napsané dobře, nebo špatně. To je vše.“

„Přátele si vybírám pro jejich dobrý vzhled, pouhé známé pro jejich dobrý charakter a nepřátele pro jejich dobrý mozek.“

„Tajemství života není v tom, co nevidíme, nýbrž v tom, co vidíme.“

„Puntičkářství je zloděj času.“

„Když se žena znovu provdá, tedy proto, že svého prvního manžela nesnášela. Když se muž znovu ožení, tedy proto, že svou první ženu zbožňoval. Ženy štěstí pokoušejí, muži jim hazardují.“

„Jediný půvab minulosti je v tom, že je to minulost.“

„Ženy jsou dekorativní pohlaví. Nemají moc co říct, ale vždy to řeknou kouzelně.“

„Vždycky je cosi směšného v citových výlevech těch, jež jsme přestali milovat.“

„Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začne intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!“

„Myslíme si, že jsme velkomyslní, když svému bližnímu přisuzujeme ctnosti, z kterých nám pravděpodobně kyne prospěch. Vychvalujeme bankéře, abychom si mohli vybrat víc, než máme na kontě, a objevujeme dobré vlastnosti na loupežníkovi, abychom se mohli těšit nadějí, že nám třeba nevybere kapsy.“