Citáty z knihy
Příliš hlučná samota

Příliš hlučná samota je kniha českého spisovatele Bohumila Hrabala. Je příběhem starého muže jménem Haňťa, který mnoho let pracuje ve sběrně surovin, odkud zachraňuje vzácné knihy. Hrabal knihu napsal v sedmdesátých letech, ale oficiálního vydání se dočkala až roku 1989. V roce 1994 byla kniha předlohou stejnojmennému celovečernímu filmu režisérky Věry Caïs. Hlavní roli v něm ztvárnil Philippe Noiret. V roce 2007 se kniha dočkala animovaného filmového zpracování, za nímž stála režisérka Genevieve Anderson a hlavní postavu namluvil Paul Giamatti.

Too Loud a Solitude
Varianta: Já když čtu, tak vlastně nečtu, já si naberu do zobáčku krásnou větu a cucám ji jako bonbón, jako bych popíjel skleničku likéru tak dlouho, až ta myšlenka se ve mně rozplývá tak jako alkohol, tak dlouho se do mne vstřebává, až je nejen v mým mozku a srdci, ale hrká mými žilami až do kořínků cév.