Citáty o kráse a vzhledu

„Fantazie je nejkrásnější dcera pravdy, jen o něco živější než matka.“

„Ty chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor, abych se ohlédl za krásnou ženou? Lituji tě, můj příteli, protože tohle byla otázka slepce.“

„Science fiction je krásná hra a krásný zážitek.“

„Osamělost dodává životu krásu. Dává západům slunce zvláštní plamen a nočnímu vzduchu lepší vůni.“

„Mnozí lidé jsou tak uvězněni ve své mysli, že pro ně krása přírody vůbec neexistuje.“

„Opravdovou krásu ženské tváře poznáš, když se probudí. Je přirozená.“

„Pro ty, kteří neznají matematiku, je složité dostat se k takovým pocitům jako je krása, nejhlubší krása přírody… Pokud se chcete něco dozvědět o přírodě, oceňovat přírodu, je nutné rozumět jazyku, kterým mluví.“

„Žije-li člověk dlouho sám v přírodě, stává se její součástí. Příroda mu kromě obživy štědře dává mnohé. Pocit ničím nespoutané volnosti a svobody, nevídané krásy, podivné nadšení, podobající se neustálé mírné opilosti.“

„Soužití člověka s přírodou je vzhledem k našemu chování nemožné. Musí to být boj a vítěz může být jen jeden.“

„Módu si můžete koupit, ale styl prostě musíte mít.“

„Když je kráska pitomá jako troky, mluvíme galantně o ženské logice.“

„Nevybírejme podle vzhledu, protože to krásné mívá trny.“

„Někde hluboko uvnitř srdce každé bytosti se ukrývá krása a cennost, ale ne všem je určeno to nalézt, stejně jako poklad na dně oceánu.“

„Samota je krásná, ale musíš mít někoho, komu o ní vyprávíš.“

„I když cestujeme po světě, abychom našli krásu, musíme ji nosit s sebou. Jinak ji nenajdeme.“

„I já jsem přeceňoval důležitost jemných mravů. Je nutno vzdát se tohoto bludu a nevyvyšovat se nad lidi z dob Periklových či Shakespearových. Byly to doby mravů velmi krutých, přesto v nich byla vytvořena díla nevýslovné krásy.“

„Pod tenkou slupkou krásných slov se mnohdy skrývá naprostá prázdnota.“

„Pravá Láska, to je znovuobnovení jednoty Duší. Milující člověk vidí v jiném spřízněnou krásu jeho Duše. Když člověk opravdu miluje, nevidí povrchní krásu, tím myslím, rozumovou a fyzickou krásu jiného člověka, jeho talenty, schopnosti, ale vnitřní krásu jeho Duchovní podstaty. V tomto případě začíná člověka vidět z úplně jiného úhlu pohledu. I u této osoby také probíhají podstatné změny. Představte si, že ještě nedávno se vůči vnějšímu světu choval agresivně. Najednou v něm někdo objevil nikoli zlého člověka, ale dobrého, uviděl ne jeho špatné vlastností, ale dobré. To znamená, že obrátil pozornost na jeho duchovní krásu, která v něm také je, ale nebyla v jeho mysli dominantní. Díky tomuto upřímnému pocitu, člověk začne nejenom rozkvétat, ale i se měnit k lepšímu, přebývat svým vědomím v poháru plném Lásky. Lidé, kteří chtějí jít duchovní cestou, by neměli ztrácet čas čekáním, že někdo někdy přijde a začne je upřímně opravdově milovat. Potřebujeme se naučit odhalit lásku uvnitř sebe - Lásku k Bohu, Lásku k Duši - a pak se to odrazí ve vnějším světě, dovolí to vidět lidi z hlediska jejich duchovní krásy. Je to vlastně mnohem blíže, než si dokážete představit.“

„Krása světa je krásou lidí co v tom světě žijou čemu věří, jaké hodnoty a poznatky mají a jak svět svím srdcem cítí. Lidský svět je stvořený z myšlenek a dřiny a emocí. A proto svět nemůže být dokonalí když je tak pestrý a plný života to by nebyla ta pestrost co koluje ve všem a všech to je ten život co se nedá zastavit ale je bohactvím lidského bytí.“