Gustave Flaubert citáty

„Není blbce, aby nesnil, že je velikým mužem. A není osla, aby zhlížeje se v potoce, kolem něhož kráčí, nehleděl na sebe s potěšením a neshledal, že se podobá koni.“

—  Gustave Flaubert

„Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.“

—  Gustave Flaubert

„Je nutno dělat umění pro sebe, a nikoli pro obecenstvo.“

—  Gustave Flaubert

„Pukl bych smíchy při pohledu na člověka, který soudí jiného, kdyby ve mně nevzbuzoval lítost.“

—  Gustave Flaubert

„Blbci žijí veseleji, neboť vždy mají více důvodů k smíchu než lidé moudří a přemýšliví.“

—  Gustave Flaubert

„Hloupost a nespravedlnost mne popuzují k řevu. A řvu ve svém koutě na hromadu věcí, "do nichž mi nic není."“

—  Gustave Flaubert

„Umění je tak veliké, že vyplňuje celého člověka.“

—  Gustave Flaubert

Varianta: Umění je tak velké, že vyplňuje celého člověka.

„Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.“

—  Gustave Flaubert

Varianta: Příliš mnoho kritiky svědčí o nedorozumění.

„Hloupost je cosi neochvějného. Kdokoli na ní zaútočil, na ní ztroskotá.“

—  Gustave Flaubert

Varianta: Hloupost je něco neochvějného. Všechno, co na ni zaútočí, také na ní ztroskotá.

„Všední pravdy říkají jen idioti a géniové; průměrní lidé se jim vyhýbají a hledají vždy jen to originální a výstřední.“

—  Gustave Flaubert

„Nečtěte proto, abyste se pobavili (jako děti) nebo poučili (jako ctižádostiví). Čtěte proto, abyste žili.“

—  Gustave Flaubert

„Člověk musí umět obdivovat i to, co nemá rád.“

—  Gustave Flaubert

„Politika, pěkné svinstvo!“

—  Gustave Flaubert

„Jaké propasti oddělují člověka od člověka. Vzdálenost mezi jednotlivými světadíly není proti tomu nic.“

—  Gustave Flaubert

„Hněv nemá sílu, je to kolos na rozklepaných nohách, který víc zraňuje sebe než jiné.“

—  Gustave Flaubert

„Láska je jako opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam.“

—  Gustave Flaubert

„Idioti jsou jako láska: nelze se jim vyhnout.“

—  Gustave Flaubert

„Všechno odchází, všechno pomíjí, voda teče a srdce zapomíná.“

—  Gustave Flaubert

Zdroj: [King, Stephen, Čtyři roční doby, BETA, Praha, 2003, 80-7306-083-3, 8]

„Autor má být ve svém díle obsažen jako bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.“

—  Gustave Flaubert