Citáty o rodině a dětech

„Proč nemám děti? … Namlouvala jsem si, že nechci rodit děti do doby, ve které jsem žila. Hovadina, tenhle důvod. Sama mu nevěřím. Spousta přátel vychovala ze svých dětí slušné lidi bez ohledu na dobu.“

„Je to překrásný příběh - vyzařuje z něj duševní síla a je důkazem toho, že na této zemi se pořád ještě dá konat dobro. Domnívám se, že v normálním obchodníkovi se jen výjimečně projeví náhle tak humánní city a zároveň i velká moudrost a předvídavost, že impulzivně podnikne a dokáže provést takový čin, jaký jste udělal vy, pane Wintone, když jste si uvědomil, jaká nebezpečí hrozí těm dětem . Většina z nich by holocaust nepřežila. Vy jste zorganizoval a pak i uskutečnil jejich transport na Západ. A je obdivuhodné, jak jste tehdy pochopil, co je třeba udělat. --Václav Havel na Hradě při soukromé návštěvě 28. října 1998“

„Mne vždy bavilo dělat dobročinné práce pro staré lidi a pro postižené děti. Štěstím je pro mne a mou ženu skutečnost, že se dokážeme vzájemně tolerovat i po padesáti letech. Nebo dokonce víc než tolerovat.“

„Německé úřady nepředstavovaly žádnou zásadní překážku. Jediný problém byly podmínky, za kterých jsem mohl pro každé z dětí získat povolení ke vstupu do Anglie, totiž aby mělo rodinu, která by se o něj postarala. To nebylo lehké, ale nebylo to ani nijak zvlášť obtížné.“

„Myslím, že hodně štěstí vám přinesou děti, ale taky hodně neštěstí, když se jim nedaří. Myslím, že štěstí přináší, když se vám daří dělat to, co máte rádi.“

„Jestliže věříte v Boha, tak nerozumím, proč by měl být rozdíl věřit jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech náboženství: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své rodiče - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v náboženství rozděluje, ale víc o etiku.“

„Největší ničitel míru je potrat, protože když matka může zabít své vlastní dítě, proč bych já nemohl zabít tebe a ty mě? Není v tom žádný rozdíl.“

„Nedávno zesnulý Eugen Cernan, poslední člověk, co chodil po povrchu Měsíce, mi při jiném natáčení vyprávěl, co cítil na povrchu našeho přirozeného satelitu: stesk a touhu po domově. Až pak se přihlásila profesionalita, malomyslnost zapudil a splnil všechny své úkoly. Za tu chvilku pochybností ale celou bytostí rozeznal naši planetu jako domov. Dostal ten krásný dárek. Prožil to poznání. Neodvratně zjistil, že doma je tam, kde dokáže žít, kde má své blízké. Dokázal se mi také k tomuto zjištění přiznat. Žádné silácké kecy o samotě chlapské duše, žádné vytahování o velikých obětech. Stýskalo se mu po manželce a dětech. Po přátelích. Po tom všem, co nedokázal zatím říct, co nedokázal udělat, za co nedokázal poděkovat a o co nedokázal poprosit.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Proč dětem ničíme vnitřní motivaci? Přece víme, že když se něco naučit chceme, naučíme se to čistě proto, že nás to zajímá. Přece víme, že to jde i bez známek. Připravme dětem podnětné učební prostředí. Bezpečné a smysluplné. Nenuťme děti učit se pro známky. Naučme je učit se pro život.“

„Rodina, domácnost a děti nabízejí muži ráj, kde může denně vidět boha s anděly při jejich díle.“

„Být dospělým neznamená zabít dítě, kterým jsme byli; znamená to umět ho chránit.“

„Škola musí probudit zvědavost údivem,
nervat znalosti do dětí kladivem.
Škola musí probudit zvědavost údivem,
teprve pak žák zatouží po pravdivém.“

„Možná to zní paradoxně, ale kdyby mě kdysi matka netýrala, nebyl bych dnes tím, čím jsem. Temné dětství mě naučilo vážit si života. Měl jsem tolik štěstí, že jsem zvrátil tragédii v triumf. To je můj příběh.“

„Když to bylo možné, snažil jsem se spát u místních - každá rodina má svůj úžasný příběh, atmosféru, vůni domova - a taky jídlo a sprchu.“

„Svět náboženství není logickým světem. To je důvodem, proč se dětem líbí. Je to svět fantazie, velmi podobný dětským příběhům nebo pohádkám.“

„Dobrý film je pouze takový, který může společně sledovat celá rodina.“

„Jedna dobrá matka znamená víc než sto učitelů.“

„Chlap se kolikrat jeví jako silný článek, nicméně proti ženě která se sama stará o 4 děti, se chlap stává nicotnou a slabou cetkou v tom životním soukolí lasky, citu, nehy a pece, kterou jim matka v plné míře dá…“