Citáty na téma exces (5 citátů) | Citáty slavných osobností

„Poválečný odsun Němců z Československa dodnes zůstává živou a stále rozporuplnou událostí. Týká se řady posledních žijících účastníků, jejich potomků i těch, kteří stáli na druhé straně, na straně svědků bouřlivých shromáždění českých Němců toužících vejít Heim ins Reich. Tento příběh se rozpíná mezi nimi, těmi všemi, kteří prošli válkou. Rozpíná se mezi skutečnými historickými událostmi i mezi milníky jednotlivých lidských osudů. Rozpíná se ve skutečných ulicích skutečného města, které se muselo vyrovnat s poválečnou situací. Připomíná jeden z méně známých poválečných excesů, pochod na Pohořelice, který dodnes obestírá mnoho mýtů a polopravd. Smyslem této knihy není je vyvrátit ani zvážit míru provinění, obhajovat ani soudit. Je to příběh jednotlivce, který byl obětí války.“

Kateřina Tučková (1980) česká spisovatelka a kurátorka

o knize Vyhnání Gerty Schnirch
Zdroj: LITERATURA S DIALOGEM / Kateřina Tučková http://prague.czechcentres.cz/novinky/literatura-s-dialogem-katerina-tuckova1/

O válce , O knihách , O míru , O osudu

„Cesta excesů vede do paláce moudrosti.“

William Blake (1757–1827) anglický romantický básník

O cestě , O moudrosti

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

O přátelství , O módě , O světě , O barvách

„Za prvé, musíte jíst tyto potraviny, což činí naše vědomí je nejčistší. Jogín by se měli vyhnout extrémům jako excesy a deprivace. Neměl by rychle nebo vyčerpat své tělo, zbaven spánku nebo spící příliš mnoho, hodně práce, nebo vůbec nic.“

Svámí Vivékánanda (1863–1902) indický hinduistický mnich

O rychlosti , O spánku

„Nejnebezpečnějším kamenem, kterého se musíme vyvarovat, není snad ani tak vřelost horlivosti, jako spíše ta ochablost, kterou vyvolává lehkost a nedůvěra ve vlastní odvahu. Proto neustále navíjejte posvátný pramen republikánské vlády, místo abyste ho nechali vyprchat. Nemusím snad dodávat, že zde neospravedlňuji žádný exces. Zásady nejposvátnější mohou být zneužity: moudrost vlády by měla řídit její operace podle okolností, měla by načasovat svá opatření, volit své prostředky; neboť způsob, jak uskutečnit velké věci, je podstatnou součástí talentu k jejich vytváření, stejně jako je moudrost podstatnou vlastností ctnosti.....“

Maximilien Robespierre (1758–1794) francouzský politik

O moudrosti , O důvěře