Citáty na téma keř

„Nezlob se na růži, že má trny; raduj se, že tak trnitý keř má růže.“

Arabské přísloví

„Sen a skutečnost - růže a růžový keř.“

Paul Éluard (1895–1952) francouzský básník

„Sláva se má ke krutosti jako růže k růžovému keři.“

Salvador Dalí (1904–1989) španělský umělec

„Ačkoli lilie a šípkový keř kvetou jen den, ten den je věčností prožitou ve svobodě.“

Chalíl Džibrán (1883–1931) libanonský výtvarník, básník a spisovatel

„Kolem roku 1790, když byla ratifikována Listina svobod, mohl soukromě mluvit kdokoliv s kýmkoliv - s jistotou, jakou už dnes nemá nikdo - prostě tak, že popošel po cestě kousek od ostatních a podíval se, jestli se někdo neskrývá v keřích.“

Simon Singh kniha Kniha kódů a šifer

„Země přeplněná nebem a každý společný keř planoucí Bohem, ale jen ten, kdo vidí, si sundá boty; zbytek sedí a trhá ostružiny.“

Elizabeth Barrett Browning (1806–1861) anglická básnířka a autorka

„Jazyk je skříňka Pandořina napěchovaná dary dobrými i nedobrými. Umožňuje myslet i nemyslet, hořet ohnivým keřem ducha i blbnout.“

Pavel Eisner (1889–1958) český básník, esejista, lingvista, literární kritik, publicista, překladatel, spisovatel a vědecký spisovat…

„Svět není horší pouze se stává více chemičtější na toxické látky a více přeplněný odpadem. A víc vyrezaný od stromů keřů a chudý na rozmanitost rostlin hmyzu zvířat.“

Žádné

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

Žádné

„Ptáčka lapají smutnou píseň zpívají. V kalužích slz se utápí a strpčený svět hnusný je k životu. Kde ptáček hnízdo má kde stojí pustá továrna. Na kousku Země nestojí keř který by větrem pro šuměl mu den. Smutný strom jeden jak druhý lidskou rukou zasazený. Nemohl rozhodnout kam ho vítr a voda a zanese. Tak smutný ptáček je jak člověk hloupí se světa zmocňuje. A očkem svím smutně pípá na svět. Přesto dál žije a vstává ze sluncem aby noví den přivítal a z vírou žije dál.“

Žádné