Citáty na téma rozhlas (16 citátů) | Citáty slavných osobností

„Špiníme svůj vzduch a vodu a žijeme ve hluku a špíně, které by žádné jiné zvíře nesneslo a zároveň nám politikové a reklama říkají, že jsme se nikdy neměli tak dobře. Závislost moderních vlád na podobných nepravdách vede k hanebnému znečišt'ování mysli: televize, rozhlas, film a valná část školské výchovy.“

Gary Snyder (1930) americký básník

O vodě , O životě , O zvířatech , O závislosti

„Když chtějí psa zastřelit, rozhlásí, že je vzteklý.“

Maďarské přísloví

O psech

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

O přírodě , O osobnosti , O osamělosti , O zoufalství

„Paní Hikelová, ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu, v televizních zprávách řekla – Gotta a další z minulé éry u nás nehrajeme, posluchači si to nepřejí. Nemluví se přitom o podstatě věci – že je, tak jako v dřívějších dobách, vydán zákaz nehrát některé interprety nebo skupiny. Nevidím v tom velký rozdíl. Mně to připomíná třídní boj.“

Karel Gott (1939–2019) český zpěvák

Zdroj: [Jan, Malinda, Že nás nechtějí hrát v rádiu? Připomíná mi to třídní boj, říká Gott, http://kultura.idnes.cz/ze-nas-nechteji-hrat-v-radiu-pripomina-mi-to-tridni-boj-rika-gott-p8p-/hudba.aspx?c=A110720_163055_hudba_tt, iDNES.cz, 2011-07-02, 2011-07-02]

O boji , O minulosti

„Některé mé písně jsou natolik oblíbené, že se o nich dá říci, že téměř zlidověly. Tím spíše jsem přesvědčena o tom, že se moje tvorba dá zařadit k národnímu kulturnímu bohatství, na jehož využívání se má Český rozhlas podílet.“

Helena Vondráčková (1947) česká herečka a zpěvačka

Zdroj: [Mé písně jsou národní bohatství, ale rozhlas je nehraje, stěžuje si Vondráčková, novinky.cz, 2011-05-26, 2011-05-26, http://www.novinky.cz/kultura/234479-me-pisne-jsou-narodni-bohatstvi-ale-rozhlas-je-nehraje-stezuje-si-vondrackova.html]

O bohatství

„Její obličej je velmi vhodný pro účinkování v rozhlase.“

Emil Krotkij

„S rozšířením rozhlasu a televize vznikl závažný problém - co dělat s pořekadlem "lže jako když tiskne"?“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O problémech

„Rozhlas je pytel průměrnosti, kde se malí lidé s uhlíkovými mozky válejí ve stoce svých vlastních výkalů.“

Fred Allen (1894–1956)

O lidech

„Konglomerát veřejnoprávních stanic Českého rozhlasu (vysílající za naše společné peníze) jménem Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Česko, Wave, Leonardo, Regina, Region, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem a další jsou vlastně státem a námi dotované pseudokomerční stanice, které se snaží zalíbit – nikoli objevovat nové, ještě neohrané a neprověřené. Prioritou je poslouchanost, nikoli poslouchatelnost.“

Zdeněk Vřešťál (1956) český zpěvák

O penězích

„V běloruském rozhlase má každý redaktor nad stolem seznam osob, skladeb i slov: kdo nebo co se na něm ocitne, nesmí do éteru.“

Petra Procházková (1964) česká novinářka

viz též heslo Cenzura
Zdroj: Petra Procházková: Černý seznam příliš svobodných songů, Lidové noviny, Svět, str. 7, 20. 7. 2011.

„Dneska jsem například četl na Českých médiích a Britských listech článek hlavně o ČT. Kromě toho tam byla i zmínka o veřejnoprávním rozhlase. Autor psal „řez Vondráčkovou, Zagorovou až třeba po Michala Davida, jehož nepříjemně přidrzlý hlas slyším ve veřejnoprávním rozhlase dodnes…“. Prosím, ať uvede tuto větu na pravou míru. Michala Davida nemáme v playlistu.“

Jan Pokorný (1960) český moderátor a novinář

O míru

„V rozhlase jsem se naučila víc než na konzervatoři. Mikrofon je krutý, ale spravedlivý. Odhalí každou neupřímnost.“

Viola Zinková (1925–2017) česká dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka a televizní herečka

Zdroj: [Osud jménem Pampeliška, Divadelní noviny, 2009-02-22, 2014-06-25, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=18569]

O upřímnosti

„Ten trik nebo gag nebo komický efekt, to vlastně musíte vytvořit takové malé komické překvapení, zaskočit člověka něčím veselým. A on se trošinku úplně lekne a pak se tomu zasměje. A to se nedá promýšlet, protože pokaždé máte publikum jiné – jste v jiné zemi, hrajete na ulici, hrajete v rozhlase, hrajete v hospodě a tak dál.“

Boris Hybner (1941–2016) český choreograf, herec, profesor, scenárista a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Zemřel Boris Hybner. Přednímu představiteli české pantomimy bylo 74 let, rozhlas.cz, 2016-04-02, 2016-04-06, http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1599514]

„Rádio jsem vlastně nikdy neopustila, mám ho jako vnitřní komůrku, když chci dělat věci úplně po svém, v klidu. Rozhlas mi tuto příležitost dává a já ji ráda využívám.“

Marcela Augustová (1965) česká televizní moderátorka

2018
Zdroj: [Marcela Augustová: Rozhlas je moje vnitřní komůrka, když chci dělat věci po svém, rozhlas.cz, 2018/05/19, 2018/05/24, https://radiozurnal.rozhlas.cz/marcela-augustova-rozhlas-je-moje-vnitrni-komurka-kdyz-chci-delat-veci-po-svem-7209932]

„Oficiální běloruský tisk, rozhlas a televize o mne nejeví zájem a žádný rozhovor se mnou nikdy nikdo doma neudělal. Je to pochopitelné, protože já jsem v konfrontačním vztahu s naším prezidentem Lukašenkem.“

Světlana Alexijevičová (1948) běloruská spisovatelka

Zdroj: Válka je plod mužského vědomí, říká nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová https://www.lidovky.cz/valka-je-plod-muzskeho-vedomi-rika-nositelka-nobelovy-ceny-svetlana-alexijevicova-gkp-/zpravy-svet.aspx?c=A161007_195535_ln_zahranici_bri

O vztazích

„Dneska jsem například četl na Českých médiích a Britských listech článek hlavně o ČT. Kromě toho tam byla i zmínka o veřejnoprávním rozhlase. Autor psal „řez Vondráčkovou, Zagorovou až třeba po Michala Davida, jehož nepříjemně přidrzlý hlas slyším ve veřejnoprávním rozhlase dodnes….““

Jan Pokorný (1960) český moderátor a novinář

Prosím, ať uvede tuto větu na pravou míru. Michala Davida nemáme v playlistu.
Zdroj: Ondřej Leinert: Jan Pokorný: Nehrajeme Michala Davida http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-21609790-jan-pokorny-nehrajeme-michala-davida, iHned.cz, 13. 7. 2007