Citáty na téma sociolog

„Když čtu popisy vědecké činnosti, které napsali sociologové, říkám si často, že tak nějak by se cítil atom, kdyby mohl číst učebnice kvantové mechaniky.“

„Jsem vypravěč, nic víc nic méně. Ani filozof, ani sociolog. Já napořád ve svých posledních knihách mluvím k podobným postavám a postavičkám, jaké vystupují na Dobročinném večírku. A jak nim mluvím? Inu tak, že jim vypravuji příběhy, příběhy jejich, své vlastní, napolo smyšlené a napolo pravdivé. Já nemohu a nechci řešit problémy jako kněz, jako kritik, jako lékař. Nekáži, nepropaguji, nedávám recepty. Jen vypravuji. A není-li v něm vyprávění aspoň zárodek, aspoň náznak, aspoň světélko nových nadějí, jsem špatný vypravěč.“

„Nejsem biblista, teolog, ani sociolog. Jsem člověk, který se snaží pracovat pro Boží království.“

„Neexistuje důvod, proč by sociolog měl z přírodních věd znát více než ti, jejichž činnost se snaží vysvětlit, a proto neexistuje ani důvod, proč by vývoj poznání měl čekat na to, až přírodní vědy dosáhnou určitého stupně svého vývoje.“

„Německý sociolog Ulrich Beck je autorem termínu „organizovaná nezodpovědnost“. Označuje jím situace, kdy dojde k nějaké havárii, a přesto nikdo za nic nemůže. Všichni, kdo o věci rozhodovali, jsou schopni prokázat, že oni si své povinnosti splnili podle předpisu. „Taková havárie,“ poznamenává ironicky Ulrich Beck, „se vlastně z hlediska úředního vůbec neodehrála.““

„… slova sociologa Erika Hoffera: „Vše velké začíná jako hnutí, mění se to v podnikání a končí jako kšeftaření.“

„Psycholog a sociolog může být úplně každý. Matematik jen ten, co tvoří dějiny.“

„Naproti tomu řada sociologů si všimla společenské funkce náboženství a z tohoto hlediska v nich vidí mnoho společného. Émile Durkheim pokládal náboženství za výraz kolektivní identity skupiny, která si teprve v posvátném uvědomuje sebe samu. Psychologové objevili obdobnou roli náboženství při integraci lidské osoby, pro vznik vztahů důvěry, jako oporu společné morálky a podobně. Jiní autoři – například Rudolf Otto – naproti tomu hledají společné prvky nebo vrstvy různých náboženství: pro R. Otta je to posvátná bázeň, pro M. Foessela „výraz toho, zač dlužíme bytosti-základu“ a pro J. Sokola „lidská odpověď na fakt života a existence, který se v náboženství chápe jako dar.“

„Někdy se stane, že film je uveden příliš brzy, než aby lidi pochopili, o čem je. A jindy se načasování podaří, že se najednou dotkne skutečně důležitých věcí, které film vycítí před tím, že je pojmenují novináři, sociologové, psychologové nebo politici.“

„Neexistuje důvod, proč by sociolog měl z přírodních věd znát více než ti, jejichž činnost se snaží vysvětlit, a proto neexistuje ani důvod, proč by vývoj poznání měl čekat na to, až přírodní vědy dosáhnou určitého stupně svého vývoje.“

„V polovině 80. let, kdy jsem pracoval v nejrůznějších dělnických profesích, mě zajímala společnost. Měl jsem tu možnost zjistit, co je člověk, co je vůbec společnost, co jsou nejrůznější společenské vrstvy. A jelikož zastávám názor ze své tvorby, že na co si nesáhnu, o tom nic nevím, zajímalo mě to. Navíc, tam jsem zjistil, že lidé si na sebe vezmou bundu a jsou metalisti, pak si vezmou čelenku a jsou indiáni, a pak si načešou číro a jsou pankáči. Jakékoli tyto sociologické sondy stran společnosti nesouvisely s mým názorem nebo s mým názorovým světem, mě to zajímalo a byla to sociologická sonda. Také jsem, když byla amnestie, strávil týden mezi kriminálníky, tedy amnestovanými, na Hlavním nádraží, protože mě zajímalo, co je to za sociologickou strukturu, zajímal mě třeba běh non-stopu na Václavském náměstí, jak funguje organizace… nebo… jak funguje, jak je organizována noc pražskou galérkou, zajímaly mě nejrůznější sociologické jevy, do kterých by sociolog, který sedí v kanceláři, a čte jenom v knize a je vyděšen, že po ulicích kdokoli chodí… samozřejmě, člověk byl dobrodružný, takže mě zajímaly tyhlecty, jakoby, trošku jevy, které nejsou normální, ale normální lidi člověk může vidět v tramvaji.“