Citáty na téma triko

„Ten nejlepší trik, jaký kdy ďáběl udělal, bylo, že přesvědčil svět, že neexistuje“

„Příroda miluje odvahu. Vy se odhodláte a příroda na tento závazek zareaguje odstraněním nemožných překážek. Sněte nesplnitelný sen a svět vás nesemele, ale pozvedne. V tom je ten trik. Tohle pochopili všichni ti učitelé a filozofové, na kterých skutečně záleželo, kteří se skutečně dotkli alchymistického zlata. To je šamanský tanec ve vodopádu. Tak se dělá magie. Tím, že se vrhnete do propasti a zjistíte, že je to peřina.“

„Jeden trik z tebe hrdinu neudělá.“

„Ženy jsou jako kouzelnické triky, abychom je obdivovali, nesmíme jim rozumět.“

„Lidé jsou jako karty, víte. Vyberte si kartu. Jakoukoli kartu. A trik je přimět toho druhého věřit, že karta, kterou si vybral, byla jeho volba, jeho určitá piková dáma.“

„Beze slov by z Führera nezbylo nic. Nebyli by belhající se vězni, žádná potřeba útěchy ani vychytralé triky, které nám mají zlepšit náladu. K čemu byla slova?“

„Člověk vždycky byl a dosud je nesmírně vynalézavý a nestydí se za žádný trik, jen aby se nenechal něčím nevysvětlitelným zahnat do kouta.“

„Každý grif, každý trik a každý kouzelnický kousek smí fotograf využít… Povinnost mu nařizuje vyhýbat se obvyklému, holému a ošklivému a místo toho objekty svých fotografií pozdvihnout, neohrabané odstranit a nemalebné opravit.“

„Zvyky života triky.“

„Mediální svět je ovládán židovským vlivem, o tom není sporu. Týká se tot [sic] téměř každého titulu. Co je ale potom časopis KRAUS? Jakýsi extrakt této židovské žurnalistiky a židovské propagandy, odpovídám si. Obsahuje veškeré triky a fígle, které známe z běžných médií, zde ale v jaksi koncentrované formě, nahuštěné, pohledově přiznané, až provokativní. Jeho poslání by se dalo shrnout do pár slov: Řekneme vám, co si o vašem ubohém čecháčkovském národě myslíme…“

„Ten trik nebo gag nebo komický efekt, to vlastně musíte vytvořit takové malé komické překvapení, zaskočit člověka něčím veselým. A on se trošinku úplně lekne a pak se tomu zasměje. A to se nedá promýšlet, protože pokaždé máte publikum jiné – jste v jiné zemi, hrajete na ulici, hrajete v rozhlase, hrajete v hospodě a tak dál.“

„Jock byl vmžiku u mne a vnutil mi do ztuhlých prstů jednu ze svých proslulých brandy se sodou. (Tajemství proslulých Jockových brandy se sodou spočívá v tom, že je dělá bez sody; je to jednoduchý trik, který si každý snadno osvojí.)“

„A teď, když vstupoval do závěrečných fází svého aktivního života, začínal chápat, že pokud nedojde k nějaké nepředvídané souhře okolností, jeho život se nezmění. Byl oklamán. Odjakživa se domníval, že v jeho dospělosti jednou nastane čas jakéhosi stabilizovaného stavu, kdy se naučí využívat veškeré triky, jak řídit svůj život nebo jen jednoduše žít. Kdy vyřídí veškerou poštu a e-maily, všechny papíry bude mít v pořádku, knihy vyrovnané na policích podle abecedy, oblečení a boty v dobrém stavu v šatnících a v botníku, všechny věci na svých místech, kde je bude umět najít, Svou minulost včetně dopisů a fotografií roztříděnou v krabicích a šanonech, soukromý život usazený a poklidný, stejně jako bydlení a peníze. Za celé ty roky nikdy k žádnému podobnému urovnání nedošlo, stabilizovaného stavu nikdy nedosáhl, ale přesto nadále předpokládal, aniž by nad stavem věcí uvažoval, že je už na dosah chvíle, kdy po vynaloženém úsilí kýženého stavu dosáhne, že nastane okamžik, kdy jeho život bude přehledný a duše svobodná, a jeho dospělá existence bude moct náležitě začít. Ale nedlouho po narození Catriony, přibližně v době, kdy se seznámil s Darlene, se domníval, že situaci poprvé vidí v celé její nahotě: v den, kdy umře, bude mít na sobě ponožky, které nepůjdou do páru, v počítači bude mít hromadu nezodpovězených e-mailů a v brlohu, kterému říká domov, budou nadále košile s chybějícími manžetovými knoflíčky, selhávající světlo na chodbě, nezaplacené složenky, neuklizená půda, mrtvé mouchy, a kolem něho budou kamarádi čekající na odpověď a milenky, k nimž se nebude hlásit. Zapomnění, poslední slovo v uspořádání všech věcí, mu bude jedinou útěchou.“

„Většina lídrů, s nimiž jsem hovořil, mi řekla, že z neúspěchu se poučili víc než z úspěchů. Jsou to lidé, kteří se umějí učit ze svých chyb, dokáží z lidí dostat maximum a pomáhají jim překonat složité situace. Schopnost projevit lidskost a charakter – zejména v krizových situacích, kdy se věci dostávají až na bod mrazu, je mimořádně účinný nástroj lídra. Není nic lepšího než jednat zodpovědně, respektovat morální závazky a dozvědět se tak o sobě, jací skutečně jsme. Nic lepšího opravdu není. (kniha Staří psi a nové triky, str. 48)“

„Optimismus mnoha vynikajících lídrů je téměř bezbřehý, projevuje se u nich mentalita „všemohoucnosti“. Neznají překážek. Většina optimistů se považuje za šťastné lidi a má pozitivní přístup k životu. (Staří psi a nové triky, str. 29)“

„To jsou ty chvíle, kdy se zařeknete, že neustoupíte, a zvládnete, co je zapotřebí. (kniha Staří psi a nové triky, str. 49)“

„Chcete-li uspět v tom, co děláte, ať už je to cokoli, musíte se nakonec zvednout a dát se do práce. (kniha Staří psi a nové triky, str. 49)“

„Charakter není něco plytkého, co se projevuje pouze navenek. Charakter není převlek, který nás má přivést k úspěchu – charakter nás vymezuje jako člověka, jako osobnost. Lídři jsou integrované osobnosti, které jednají čestně, v souladu s tím, co říkají. Lídři plní své závazky a sliby. Opravdoví lídři žijí a jednají v souladu s teoriemi, které zastávají a obhajují. (Staří psi a nové triky, str. 35)“

„Všichni lídři, které znám, přesně vědí, čeho chtějí dosáhnout.“ (kniha Staří psi a nové triky, str. 21)“

„Chcete-li, aby se vám někdo cizí svěřil, trik nepomůže, zabírá jedině upřímnost.“

„“Mezi cudností a politickou ortodoxií je přímá a těsná spojitost. Jak jinak se dá udržet ve správné poloze strach, nenávist a šílená lehkověrnost, které Strana potřebuje u svých členů, než tím, že potlačí nějaký mocný pud a použije ho jako hnací síly? Sexuální pud je pro Stranu nebezpečný, a tak ho Strana obrátila ve svůj prospěch. Stejný trik provedla s rodičovským instinktem. Rodina se totiž nedá zrušit a oni vlastně lidi povzbuzují, aby měli své děti rádi skoro starodávným způsobem. Na druhé straně jsou však děti systematicky popuzovány proti rodičům a vedeny k tomu, aby je špehovaly a podávaly zprávy o jejich úchylkách. Rodina se tak vlastně stala jakousi prodlouženou rukou Ideopolicie. Nástrojem, jehož prostřednictvím je člověk ve dne v noci obklopen informátory, kteří ho důvěrně znají.”“