Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí citáty (strana 350)

„Začnete pomalu umírat,
když necestujete, když nečtete,
když neposloucháte zvuky života,
pokud si sami sebe nevážíte.
Začnete pomalu umírat, když zabijete svou sebeúctu,
když nenecháte druhé, aby vám pomohli.
Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků,
kráčejíce každý den po stejné cestě…pokud nezměníte svůj stereotyp,
pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte.
Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím,
těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji.
Začnete pomalu umírat pokud nezměníte svůj život, když nejste spokojeni se svou prací, svou láskou nebo vaším okolím.
Pokud neriskujete co je jisté pro nejistotu,
pokud nejdete za svým snem,
pokud si alespoň jednou za život nedovolíte utéct od rozumné rady.“

Pablo Neruda (1904–1973) chilský básník

Zdroj: báseň Začnete pomalu umírat, když necestujete

Tento citát čeká na kontrolu.

„Před prací čekám, čas jako by stál,
pak skočíš mi kolem krku, jak jsem si přál.
Ta sladká pusa, ten známý třpyt,
zase je to poprvé – jen s tebou chci být.
V tvé barvě růže a v očích tvých jas,
malý dárek pro radost, zastavil se čas.
Pak Šumava v pátek, les a ranní chlad,
tam pochopil jsem naplno, jak moc tě mám rád.
Dva kroky v jeden, smích a společný cíl,
osud nás propojil, v pravou chvíli nás svedl kříž našich chvil.
Jsme si souzeni, to v horách se potvrdilo nám,
že s tebou a dětmi už nikdy nebudu sám.
Budeme se podpírat, užívat si každý den,
v lásce a zábavě žít náš společný sen.
Hledat cesty k lepšímu, tvořit svět plný krás,
protože to „my“ je v nás napořád, v každý čas.“

Robajz Novák

„Pomíjející jsou všechny složky – proto horlivě usilujte.“

Buddha (-563–-483 př. n. l.) nepálský duchovní učitel na jehož učení bylo založeno Buddhismus

Aničča sankhára – appamadéna samphadetta.
Zdroj: [Štekl, Evžen, Síla moudrosti: Interpretace učení Fráni Drtikola, Grafická úprava Stanislav Doležal, 1, Praha, DharmaGaia, 1992, 120, 80-901225-1-5, I. Stezka pravdy, moudrosti a světla, 15]

„Je tu cosi, co je bez počátku a bez konce, co tu bylo před nebesy i zemí, co je bez času i bez prostoru, co řídí veškeré dění. Nevíme, co to je, a proto je nazýváme Tao.“

Lao-c' (-604) čínský filozof

Zdroj: MIHULOVÁ, Marie a SVOBODA, Milan. Skrytá pravda za jógou. Liberec: Santal, 2013. Dostupné online http://ndk.cz/uuid/uuid:940f7080-d295-11e8-b888-5ef3fc9bb22f. ISBN 978-80-85965-93-3. Kap. Bůh, s. 146.

Tento citát čeká na kontrolu.

„Rodina je štít i nůž – chrání, i zraňuje nejhlouběji.“

Radeq_The_Gentle

Když tě zradí cizí, bolí to. Když tě zradí rodina, bolí to dvojnásob – protože to jsou ti, od kterých čekáš lásku a oporu.

„Já proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona, protože návrhy, které jsou obsaženy v návrhu výboru opravdu způsobují úsměv - Kouření způsobuje rakovinu, neplodnost, impotenci.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

Chtěl bych důkaz od pana poslance Janečka, že způsobuje impotenci, aby to vysvětlil mojí ženě. Není to pravda, nezpůsobuje. A kdyby tento pozměňovací návrh snad měl být, nedej Bože, přijat, tak bych tam prosil doplnit, že kouření způsobuje občas i rozkoš.

„Uděláme si to sami. Akční heslo pro regiony, kraje, města a lokality, které se snaží obnovit svoji hospodářsko-politickou nezávislost, autonomii a soběstačnost, obzvláště v éře selhání centrálního plánování a politických stran.“

Milan Zelený (1942) ekonom

Zdroj: E15: Učme se lásce k podnikání, nejen k penězům, http://file.mf.cz/615/3-01-36-E15-1901.pdf

„…Prosím pánóv, aby své chudině milostivě činili a právě je zpravovali. Prosím měšťanóv, aby své obchody právě vedli. Prosím řemeslníkóv, aby věrně své dielo vedli a jeho požívali. Prosím sluh, aby svým pánóm a paniem věrně slúžili. Prosím mistróv, aby jsúce dobřě živi, své žáky věrně učili, najprvé aby Boha milovali, pro jeho sě chválu učili a pro prospěch obcě a pro své spasenie, ale ne pro lakomstvie ani pro světské zvelebenie. Prosím studentóv i žákóv jiných, aby mistróv svých v dobrém poslúchali i následovali a aby sě pilně pro Boží chválu a pro spasenie své i jiných lidí učili… Také prosím vás, zvláště, Pražané, aby na Betlém byli laskavi, dokud Pán Bóh popřěje, aby v něm Božie slovo kázali. Pro to miesto diabel sě rozhněval a proti němu farářóv a kanovníkóv popudil, spatřiv, že jeho královstvie v tom miestě sě rušilo. Ufámť v Pánu Bohu, žeť to miesto zachová do své vóle a učiní v něm prospěch větčí skrzě jiné, než jest skrzě mě nestatečného učinil. Také prosím, aby sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli…“

Jan Hus (1369–1415) český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel

část dopisu z Kostnice 10.6.1415
Zdroj: Slovem obnovená. Čtení o reformaci. Kalich Praha 1977, s.41-42 + Ryba, B., Sto listů M. Jana Husi, J. Laichter: Praha 1949, s.194 (trsl., eds.)

„Nějak se nám víc a víc nejrůznějšími cestami vtlouká do hlavy, že si každý mladý člověk musí po vzoru těch filmových a seriálových hrdinů své místo na slunci vydobýt sám, a to třeba i na úkor ostatních. Ve skautu, nebo jak nás pokřtili přátelé českého jazyka, v Junáku, jsme byli soudržnější a učili se věrnosti a smyslu pro solidaritu. Bylo nám vštěpeno, že nejsme na světě jenom pro sebe, ale jsme v rytířském duchu mušketýrů „Jeden za všechny, všichni za jednoho“.
Všeobecně se má za to, že skauting vychovává mladé duše k úctě k přírodě, k šetrnosti k životnímu prostředí, naučí samostatnosti. Je to pravda, ale působení skautingu je mnohem širší. Povzbuzovalo dnes často zapomínané vědomí, že člověk není na světě sám, ale je ve své obci spoluúčastem, závislý na ostatních a zodpovědný za ostatní. Silný chrání slabého – bylo jedno ze skautských hesel. Věrnost byla zdůrazňovanou ctností.
S tím taky souvisí, že ve skautu jsem se setkal velmi silně s pojmem vlastenectví a pocitem příslušnosti k národu. Není náhodou, že do zahraničního odboje zamklo války odešlo tolik lidí vychovaných skautingem.“

Jiří Menzel (1938–2020) český filmový režisér, herec, režisér, scenárista, spisovatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: http://www.skaut.cz/sites/default/files/pro-media/junak-vyroky_osobnosti.docx

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

„Z milosti Boží zachoval jsem víru a dobré svědomí Bohu, králům a pánům mým, i vlasti. Čtyrem císařům jsem sloužil vždycky věrně. Nyní pak že mám takovou záplatu míti, Bohu to poroučím, kterýž spravedlivě souditi bude a kterýž ví, že jsem já v tom ve všem, což se tu dálo, své slávy ani bohatství nevyhledával. Ale když jsme již nemohli snášeti pro čisté náboženství nátisků a protivenství a pohrůžek, an nás již prvé i tak byli k smrti odsoudili, musili jsme se opatřiti a volili jsme sobě raději zemříti nežli ke všemu již více mlčeti, za nejhorší kacíře slouti, Bohu nesměti volně sloužiti a živu býti tak bídně a potupně na světě. Že pak jsme tak podle zevnitřního spůsobu padli, vůli Boží v tom poznávám, kterýž mne a mé milé tovaryše v těchto posledních časích k tomu obral, abychom krví naší ozdobili pravdu jeho a spečetili stálost naši: děj se vůle Boží. A jistě, ačkoli po té výpovědi tělo počalo se lekati, z milosti však Boží již žádné hrůzy smrti necítím. Podle [http://texty.citanka.cz/komensky/ Historie o těžkých protivenstvích církve české] od Jana Amose Komenského.“

Kašpar Kaplíř ze Sulevic (1535–1621)

Zdroj: Podle Historie o těžkých protivenstvích církve české http://texty.citanka.cz/komensky/ od Jana Amose Komenského.

Tento citát čeká na kontrolu.

„Narozeniny sama slavila - nikoho neměla,
dort byl jen slovo, co nikdy nesměla.
Samotu cítila, usedla vedle ní,
přání si šeptla - ať se snad promění.

Ve stínu potichu vysloví přání,
svět mlčí dál - bez zájmu, bez ptaní.
Tak téměř nesplnitelné, šílené přání:
znovu se nadechnout bez okovů, bez brání.

Běžet zas volně - to jediné chtělo,
a rozpad mysli na kolenou klečelo.
Ať mezi „mnou“ a „jí“ není už hráz,
ať spojí se ticho, co trhalo v nás.

Stále to prosilo. V měsíčním svitu
na prstech křehce křeštilo z klidu.
Stín - nebo dítě? Já v zrcadle vody?
Kdo z nás se ztratil bez návratu cesty?

Chci se jen dotknout své vlastní mysli,
tebe - a pravdy, co z očí se vysní.
Je to jen přelud? Nebo to je?
Další nebe, co tiše se děje?

Tak silně si přála zas cítit znova,
i s klecí nad hlavou, bez jediného slova.
Za provaz škubala - dobrovolně, v tmě,
svazoval ji pevně... a držel při zemi.

Slzy jak důkaz jí kanuly samé,
tančila se sebou - zlomená, známá.
Dokud to šlo, dokud byl čas,
dokud v ní dýchal neumlklý hlas.“

Welo Writer

Intimní, melancholická báseň o samotě, rozštěpené mysli a tiché touze po svobodě a znovusjednocení se sebou samou.

„Do Himálaje jsem nezačal jezdit kvůli Koruně Himálaje. Byl jsem prostě horolezec. Ale v Himálaji jsem nalezl drogu vysokých hor. Na první expedici jsem byl rovnocenným partnerem lezci, který měl již 11 vylezených osmitisícovek. To mě povzbudilo. Po zdolání Nanga Parbatu kamarád řekl, ať je vylezu všechny, což mě ale napadlo až v okamžiku, kdy jsem vylezl Manaslu. Ale nechtěl jsem jen vrchol. Za každou cenu. Chci tam být s kamarády, lézt bez kyslíku, bez pomoci výškových nosičů. Vlastní silou a lezeckou schopností se dostat na vrchol. I cesta je cíl.“

Radek Jaroš (1964) český horolezec

Zdroj: [Pravda, Petr, Radek Jaroš vystoupil na K2, druhou nejvyšší horu světa, http://cestovani.idnes.cz/radek-jaros-zdolal-k2-druhou-nejvyssi-horu-sveta-ful-/kolem-sveta.aspx?c=A140726_114243_kolem-sveta_ptp, 2014-07-26, 2014-07-26, iDNES.cz]

„Jsem přesvědčen, že až na několik málo mimořádných případů je ta či ona podoba nešťastného dětství základním předpokladem pro utváření mimořádných nadání.“

Thornton Wilder (1897–1975) americký dramatik a romanopisec

Zdroj: [Brandreth, Gyles, 2007, Charles a Camilla, portrét jedné lásky, Albatros, 1., 141, 978-80-00-02067-9]

„Neměl žádné neřesti kromě jedné jediné, která však je velice choulostivá a tajná. (o Vilému III.. pravděpodobně narážka na královu homosexualitu)“

Gilbert Burnet (1643–1715) skotský teolog a historik a biskup Salisbury

Zdroj: [Brandreth, Gyles, 2007, Charles a Camilla, portrét jedné lásky, Albatros, 1., 43, 978-80-00-02067-9]

„Existují celé školy názorů, které ze svého ideálu Božské přirozenosti prakticky vyškrtávají Boží odpor ke zlu, a tím, ač si to neuvědomují, svůj ideál Boha fatálně ochuzují, a znemožňují tak pochopení Jeho vlády nad světem.“

Alexander Maclaren (1826–1910) britský ministr

Zdroj: Alexander Maclaren: Láska, která dokáže nenávidět. ( český překlad http://www.novyzivot.cz/?lang=cs&action=z-krestanske-tradice&id=573)

„Oženit se je totéž, jako si domů přivést strážného anděla. Jakmile je člověk ženatý, nemůže už dělat vůbec nic - dokonce ani spáchat sebevraždu. Smí jediné - být hodný.“

Robert Louis Stevenson (1850–1894) skotský romanopisec, básník, esejista a autor cestopisů

Zdroj: [BRandreth, Gyles, 2007, Charles a Camilla, portrét jedné lásky, Albatros, 1., 301, 978-80-00-02067-9]

„Na vojenské službě je jedna skvělá věc - vydáš rozkaz a on je obvykle splněn.“

Louis Mountbatten (1900–1979) britský státník a námořní důstojník

Zdroj: [Brandreth, Gyles, 2007, Charles a Camilla, portrét jedné lásky, Albatros, 1., 225, 978-80-00-02067-9]

„Můj obrovský problém v životě je, že vlastně nevím, jaká je moje životní role.“

Charles, princ z Walesu (1948) syn královny Elizabeth II

Zdroj: [Brandreth, Gyles, 2007, Charles a Camilla, portrét jedné lásky, Albatros, 1., 276, 978-80-00-02067-9]

„Mrhání časem v mládí bývá někdy jediná svoboda, kterou člověk v životě má.“

Anita Brooknerová (1928–2016) britská spisovatelka a historička

Zdroj: [Brandreth, Gyles, 2007, Charles a Camilla, portrét jedné lásky, Albatros, 1., 177, 978-80-00-02067-9]

Vyhledávání

Témata

Citáty