Benedikt XVI. citáty

strana 4

„Pravou křesťanskou bohoslužbou je láska.“

„(na adresu kněží v celibátu) Zřeknutí se manželství a rodiny se musí chápat takto: Vzdávám se toho, co je lidsky vlastně nejnormálnější a také nejdůležitější. Vzdávám se toho, že sám rozšířím strom života dalším životem, že budu mít vlastní zemi života, a žiji ve víře, že mou zemí je Bůh. Tím pro druhé svědčím o nebeském království, činím tuto víru hodnověrnější. Nejen slovy, ale zvláštním způsobem existence tedy svědčím o Ježíši, o evangeliu, a touto formou svého života se mu dávám k dispozici.“

„Kdyby Bůh náhle přestal existovat, moje duše by neměla co dýchat.“

„Pouze člověk smířený s Bohem může být smířen a žít v souladu sám se sebou; jen člověk smířený s Bohem a sám se sebou může přinést mír ve svém okolí a v celém světě.“

„Etické hodnocení církve ohledně rozvodu a potratu je jasné a dobře známé: jedná se o vážná pochybení, která porušují lidskou důstojnost, vyvolávají hlubokou nespravedlnost v lidských a sociálních vztazích a urážejí samotného Boha, který je garantem manželského svazku a autorem života.“

„Drž se toho, co v životě nepomíjí a nerozpadá se. Drž se pravdy, dobra, drž se lásky, drž se Boha. Tolerance, která připouští Boha jako soukromý pohled, ale upírá jí místo ve veřejné sféře, je pokrytecká.“

„Eucharistie se musí stát středem našeho života. Není
to pozitivismus nebo touha po moci, když nám
církev říká, že eucharistie je součástí neděle. O
velikonočním ránu měly nejprve ženy a potom
učedníci milost vidět Pána. Od té doby věděli, že
první den v týdnu, neděle, bude Jeho dnem,
Kristovým dnem. Den počátku stvoření se stal dnem
obnovy stvoření. Stvoření a vykoupení jdou ruku v
ruce. Proto je neděle tak důležitá. Je krásné, že v
mnoha kulturách je neděle dnem volna nebo spolu
se sobotou volným časem, tzv., koncem týdne."
Tento volný čas však zůstává prázdný, pokud v něm
není Bůh“

„Jako mana pro lid Izraele, tak i pro každou generaci křesťanů je eucharistie základní potravou, která ji udržuje, když prochází pouští tohoto světa, vyčerpaného ideologickými a ekonomickými systémy, které život nepodporují, ale spíše ho maří; svět ovládaný logikou moci a vlastnictví spíše než logikou služby a lásky; svět, kde kultura násilí a smrti často vítězí. Ježíš nám však vychází vstříc a naplňuje nás pocitem bezpečí: on sám je "chlebem života"“

„Bůh nám dal svá přikázání ne jako břemeno, ale jako zdroj svobody - svobody být moudrými lidmi, učiteli spravedlnosti a pokoje, lidmi, kteří důvěřují druhým a starají se o jejich skutečné dobro. Bůh nás stvořil, abychom žili ve světle a byli světlem pro svět kolem nás.“

„Bez liturgie a svátostí by vyznání víry nebylo účinné, protože by chyběla milost, která podporuje svědectví křesťanů. Podobně i učení katechismu o mravním životě nabývá svého plného významu, je-li zasazeno do kontextu víry, liturgie a modlitby.“

„Schopnost trpět pro lásku k pravdě je měřítkem lidskosti.“

„Posledním slovem světových dějin bude vítězství lásky.“

„Víra totiž roste, když je prožívána jako zkušenost přijaté lásky, a když je předávána jako zkušenost milosti a rady.“

„Láska bez pravdy se stává sentimentalitou. Láska se stává prázdným slovem, kterému lze svobodně porozumět. Stává se nadužívaným a zkomoleným slovem a nabývá opačného významu. Pravda je světlo, které dává lásce smysl a hodnotu. Jen v pravdě láska jasně září a dá se žít autenticky.“

„Statistika není mým bohem.“

„V době největšího úspěchu se Evropa stává vnitřně prázdnou, je paralyzována ohrožující krizí, která ohrožuje její zdraví, je závislá na transplantacích.“

„Nesmíme se spokojit s ekumenickými úspěchy v posledních letech, protože nemůžeme pít z jednoho poháru a být spolu shromážděni kolem oltáře.“

„Pokrok je možný pouze ve společnosti, v níž existují morální hodnoty a silná přesvědčení.“

„Nedoložené, nebo nedostatečně doložené výroky, v budoucnosti mohou být smazány“

„Nejlepší katechezí o eucharistii je eucharistie sama, dobře slavená.“

„V eucharistii se uskutečňuje ono společenství, které odpovídá svazku muže a ženy v manželství: jako se dva stávájí "jedním tělem", tak se všichni ve společenství stávají "jedním duchem", jedním v Něm.“

„Vykoupení, spasení… podle křesťanské víry není jen obyčejná událost. Bylo nám obětováno vykoupení v tom smyslu, že jsme dostali naději, spolehlivou naději, se kterou můžeme čelit naší přítomnosti. Přítomnost, i tu tíživou, lze prožít a přijmout, pokud má svůj účel a pokud si můžeme být tímto účelem jisti.“

„Je důležité, že církev není naše, ale Kristova. Pouze Jeho Církev, kterou jsme nestvořili, která pochází od Něho, a která je mimo naši představivost, může přežít. Potřebujeme pokoru a víru, abychom se Mu otevřeli.“

„Následovat Krista znamená dbát o jeho přikázání, cítit soucit s trpícími, mít srdce pro chudé; znamená to také mít odvahu bránit víru proti ideologii, důvěřovat církvi a jejímu výkladu. Podstata nebe je v tom, že se tam neustále plní Boží vůle, nebo trochu jinak řečeno: kde se plní Boží vůle, tam je nebe.“

„Vzhledem k tomu, že člověk je vždy svobodný a jeho svoboda je vždy křehká, nebude na tomto světě nikdy definitivně ustanovené království dobra.“

„Historie ukazuje, že misijní svědectví církve odtržené od světa je viditelnější. Když je církev odtržena od břemen, materiálních a politických privilegií, může účinněji a skutečně křesťansky oslovit celý svět, skutečně se světu otevřít. Církev se otevírá světu, ne aby získala příznivce instituce s vlastními nároky, ale aby je přivedla k nalezení sebe sama.“

„Všechno to začíná tím, že na Něho nemáme čas. Čím rychleji jsme schopni se pohybovat, čím efektivnější jsou nástroje pro úsporu času, tím méně času máme k dispozici.“

„Během liturgie vstupujeme do něčeho mnohem většího; svým způsobem se necháváme ponořit do prostoru bez hranic. Liturgie je v podstatě proces, kterým se necháváme uvést do velké víry a velké modlitby církve. Tento vztah s nebem a zemí je velmi důležitý.“

„Podstatným obsahem evangelia podle svatého Jana je poselství, že pravda nevládne silou, ale svou vnitřní silou: Ježíš vyznává Pilátovi, že je pravdou a svědkem pravdy. Nehájí pravdu legií, ale zviditelňuje a zefektivňuje ji svým vlastním utrpením.“

„Být člověkem je jako lézt po horské stezce plné strmých svahů. Ale pouze procházením takových cest lze dosáhnout výšin a zažít krásu existence.“

„Při vykonávání této funkce autority, musí církev vzít na sebe také Kristovo utrpení. Neboť to, co - čistě lidsky řečeno - činí Krista důvěryhodným, je jeho utrpení. A je to utrpení, které také činí důvěryhodnou církev. Proto se stává nejdůvěryhodnější tam, kde má mučedníky a následovníky. Tam, kde je její situace pohodlná, ztrácí církev důveryhodnost.“

„Eucharistie je víc než večírek, než setkání přátel kněze. Je to sváteční dar od Boha, ve kterém se k nám sám přibližuje. Eucharistie je ve skutečnosti "pokladem" církve, neocenitelným dědictvím, které jí zanechal její Pán. A církev ho střeží s největší péčí, slaví ho každý den ve mši svaté, adoruje ho v kostelech a kaplích, dává ho nemocným a jako viatikum těm, kdo se vydávají na poslední cestu.“

„Pokud se v liturgii tleská lidským úspěchům, je to vždy jasné znamení, že podstata liturgie se zcela ztratila a nahradil ji druh náboženské zábavy. Taková přitažlivost netrvá dlouho; na trhu volnočasových aktivit, kde různé formy religiozity stále více fungují jako jakýsi stimulant, je konkurence nepřekonatelná. Sám jsem zažil situaci, kdy akt pokání vystřídalo taneční vystoupení, které bylo samozřejmě odměněno potleskem; je možné jít ještě dále od toho, co je skutečné pokání?“

„Obrátit se ke Kristu, věřit v evangelium, znamená v podstatě toto: zbavit se iluze soběstačnosti, abychom si uvědomili a přijali vlastní nedostatek - nedostatek druhých a Boha. Potřebujeme jeho odpuštění a jeho přátelství.“

„Společenství s Kristem je nutně komunikací se všemi, kdo jsou jedno: Já sám se stávám součástí tohoto nového chleba, který On vytváří při proměně veškeré pozemské reality.“

“Love — caritas — is an extraordinary force which leads people to opt for courageous and generous engagement in the field of justice and peace. It is a force that has its origin in God, Eternal Love and Absolute Truth. Each person finds his good by adherence to God's plan for him, in order to realize it fully: in this plan, he finds his truth, and through adherence to this truth he becomes free (cf. Jn 8:32). To defend the truth, to articulate it with humility and conviction, and to bear witness to it in life are therefore exacting and indispensable forms of charity. Charity, in fact, “rejoices in the truth””

“Do not be fooled by those who see you as just another consumer in a market of undifferentiated possibilities, where choice itself becomes the good, novelty usurps beauty, and subjective experience displaces truth.”

“Is the conviction that acting unreasonably contradicts God's nature merely a Greek idea, or is it always and intrinsically true? I believe that here we can see the profound harmony between what is Greek in the best sense of the word and the biblical understanding of faith in God. Modifying the first verse of the Book of Genesis, the first verse of the whole Bible, John began the prologue of his Gospel with the words: "In the beginning was the λόγος". This is the very word used by the emperor: God acts, σὺν λόγω, with logos. Logos means both reason and word - a reason which is creative and capable of self-communication, precisely as reason. John thus spoke the final word on the biblical concept of God, and in this word all the often toilsome and tortuous threads of biblical faith find their culmination and synthesis. In the beginning was the logos, and the logos is God, says the Evangelist. The encounter between the Biblical message and Greek thought did not happen by chance.”

“The obscuring of the difference or duality of the sexes has enormous consequences on a variety of levels. This theory of the human person, intended to promote prospects for equality of women through liberation from biological determinism, has in reality inspired ideologies which, for example, call into question the family, in its natural two-parent structure of mother and father, and make homosexuality and heterosexuality virtually equivalent, in a new model of polymorphous sexuality.”

“Having a clear faith, based on the creed of the church, is often labeled today as a fundamentalism. … Whereas relativism, which is letting oneself be tossed and "swept along by every wind of teaching," looks like the only attitude acceptable to today's standards.We are moving toward a dictatorship of relativism which does not recognize anything as definitive and has as its highest value one's own ego and one's own desires… The church needs to withstand the tides of trends and the latest novelties. … We must become mature in this adult faith, we must guide the flock of Christ to this faith.”

“As the source of our new life in Christ, the Holy Spirit is also, in a very real way, the soul of the Church, the love that binds us to the Lord and to one another, and the light that opens our eyes to see all around us the wonders of God's grace.”

“Only in truth does charity shine forth, only in truth can charity be authentically lived. Truth is the light that gives meaning and value to charity. That light is both the light of reason and the light of faith, through which the intellect attains to the natural and supernatural truth of charity: it grasps its meaning as gift, acceptance, and communion. Without truth, charity degenerates into sentimentality. Love becomes an empty shell, to be filled in an arbitrary way. In a culture without truth, this is the fatal risk facing love. It falls prey to contingent subjective emotions and opinions, the word “love” is abused and distorted, to the point where it comes to mean the opposite. Truth frees charity from the constraints of an emotionalism that deprives it of relational and social content, and of a fideism that deprives it of human and universal breathing-space.”

“The ways of the Lord are not comfortable, but we were not created for comfort, but for greatness, for good.”

“I think we must reflect more on what democracy in the exercise of authority would mean. Is truth determined by a majority vote, only for a new 'truth' to be 'discovered' by a new majority tomorrow?”

“In the United States, there is constant news on this topic, but less than 1 percent of priests are guilty of acts of this type. The constant presence of these news items does not correspond to the objectivity of the information nor to the statistical objectivity of the facts.”

“To be truly alive is to be transformed from within, open to the energy of God's love. In accepting the power of the Holy Spirit you can also transform your families, communities and nations. Set free the gifts! Let wisdom, courage, awe and reverence be the marks of greatness!”

“If the Church were to start transforming herself into a directly political subject, … she would do less, not more, for the poor and for justice, because she would lose her independence and her moral authority, identifying herself with a single political path and with debatable partisan positions. The Church is the advocate of justice and of the poor, precisely because she does not identify with politicians nor with partisan interests. Only by remaining independent can she teach the great criteria and inalienable values, guide consciences and offer a life choice that goes beyond the political sphere. To form consciences, to be the advocate of justice and truth, to educate in individual and political virtues: that is the fundamental vocation of the Church in this area. And lay Catholics must be aware of their responsibilities in public life; they must be present in the formation of the necessary consensus and in opposition to injustice.”

“We can be tempted to make the life of faith a matter of mere sentiment, thus blunting its power to inspire a consistent vision of the world and a rigorous dialogue with the many other visions competing for the minds and hearts of our contemporaries.”

“A harmonious relationship between religion and public life is all the more important at a time when some people have come to consider religion a cause of division rather than a force for unity. In a world threatened by sinister and indiscriminate forms of violence, the unified voice of religious people urges nations and communities to resolve conflicts through peaceful means and with full regard for human dignity.”

“It is deplorable that homosexual persons have been and are the object of violent malice in speech or in action. Such treatment deserves condemnation from the church's pastors wherever it occurs… The intrinsic dignity of each person must always be respected in work, in action and in law.”

“We have such difficulty understanding this renunciation today because the relationship to marriage and children has clearly shifted. To have to die without children was once synonymous with a useless life: The echoes of my own life die away, and I am completely dead. If I have children, then I continue to live in them; it's a sort of immortality through posterity. …”

“We too must remain faithful to the 'yes' we have given to the Lord's offer of friendship. We know that he will never abandon us. We know that he will always sustain us through the gifts of the Spirit. Mary accepted the Lord's' proposal' in our name. So let us turn to her and ask her to guide us as we struggle to remain faithful to the life-giving relationship God has established with each one of us.”

“The renunciation of marriage and family is thus to be understood in terms of this vision: I renounce what, humanly speaking, is not only the most normal but also the most important thing. I forgo bringing forth further life on the tree of life, and I live in the faith that my land is really God - and so I make it easier for others, also, to believe that there is a kingdom of heaven. I bear witness to Jesus Christ, to the Gospel, not only with words, but also with this specific mode of existence, and I place my life in this form at his disposal.”

“All through the Gospels, it was those who had taken wrong turns who were particularly loved by Jesus because once they recognized their mistake, they were all the more open to his healing message. It was those who were willing to rebuild their lives who were most ready to listen to Jesus and become his disciples. You can follow in their footsteps; you too can grow particularly close to Jesus because you have chosen to return to him.”

“One of the greatest challenges facing the economy is to achieve the most efficient use — not abuse — of natural resources”

“Although the particular inclination of the homosexual person is not a sin, it is a more or less strong tendency ordered to an intrinsic moral evil, and thus the inclination itself must be seen as an objective disorder.”

“Making my own the concerns of my venerable Predecessors, I consider it opportune to offer appropriate responses so that the entire Church, allowing herself to be regenerated by the power of the Holy Spirit, may present herself to the contemporary world with a missionary impulse in order to promote the new evangelization.”

“There is more joy in giving than in receiving.”

“It is our weakness that calls forth the grace of God. You show your weakness, He gives us strength.”

“All dictatorships take away our freedom to choose. We both know that. Or reveal our own weaknesses.”

“What earlier generations held as sacred, remains sacred and great for us too, and it cannot be all of a sudden entirely forbidden or even considered harmful.”