Boris Leonidovič Pasternak citáty

strana 2

„Všechny matky jsou matkami velkých lidí. Není jejich vinou, že jim život později uchystá zklamání.“

„Každá stádnost je útočištěm netalentovaných, bez ohledu na to, zda je to věrnost Solovjovovi, Kantovi nebo Marxovi. Pravdu hledají jen osamělí jedinci, a ti se rozcházejí se všemi, kteří ji dost nemilují.“

„Díky lásce se stáváme lidštější, a to bez ohledu na to, jak probíhá.“

„Ztrácet je v životě potřebnější než získávat. Zrno nevzklíčí, jestliže nezemře.“

„Nemilovat je téměř jako vraždit.“

„Myslím, že bych tě tak nemiloval, kdyby sis neměla nač stěžovat a čeho litovat. Nemám rád spravedlivé, kteří nikdy neklesli a nikdy neklopýtli. Jejich dokonalost je mrtvá a málo cenná. Neotevřela se jim krása života.“

„Na prvním místě není autor a stav jeho duše, pro který hledá vyjádření, ale jazyk, kterým jej chce vyjádřit. Jazyk, ta vlast a pokladnice krásy a smyslu, začíná sám myslet a mluvit za člověka a celý se proměňuje v hudbu, nikoliv vnějším, slyšitelným zvukem, ale dravostí a majestátností svého vnitřního pohybu.“

„Co jsou to dějiny? Je to práce rozvržená na celá staletí, jejímž cílem je postupně rozluštit záhadu smrti a v budoucnu nad ní zvítězit.“

„Filosofie musí být kořením umění a života. Zabývat se jenom filosofií je právě tak divné jako jíst samotný křen.“

„Zázračné je vždy jen to obyčejné, když se toho dotkne ruka génia.“

„V umění člověk mlčí a obrazy promlouvají.“

„Metaforičnost je těsnopis velké osobnosti, rychlopis jejího ducha.“

„Člověk v druhých lidech je právě duše člověka.“

“What is laid down, ordered, factual is never enough to embrace the whole truth: life always spills over the rim of every cup.”

“Like a beast in a pen, I’m cut off
From my friends, freedom, the Sun.
But the hunters are gaining ground;
I’ve nowhere else to run.”

“Work is the order of the day, just as it was at one time, with our first starts and our best efforts. Do you remember? Therein lies its delight. It brings back the forgotten; one’s stores of energy, seemingly exhausted, come back to life.”

“A candle burned on the table, a candle burned … he whispered to himself — the beginning of something confused, formless; he hoped that it would take shape of itself. But nothing more came to him.”

“They don’t ask much of you. They only want you to hate the things you love and to love the things you despise.”

“Snow, snow over the whole land
across all boundaries.
The candle burned on the table,
the candle burned.”

“Even so, one step from my grave,
I believe that cruelty, spite,
The powers of darkness will in time
Be crushed by the spirit of light.”

“It is no longer possible for lyric poetry to express the immensity of our experience. Life has grown too cumbersome, too complicated. We have acquired values which are best expressed in prose.”

“The main misfortune, the root of all evil to come, was loss of the confidence in the value of one's own opinion. People imagined that it was out of date of follow their own moral sense, that they must all sing in chorus, and live by other people's notions, notions that were crammed down everybody's throat.”