Erich Maria Remarque citáty

strana 2

„Strachu před policií se asi nezbavíme. Je to přirozený. Má ho každý slušný člověk. Tkví to v nedostatcích našeho společenského pořádku.“

„Koukej neztratit svou hloupost, protože ji nemáš čím nahradit!“

„Jsme spolu - nakrátko či nadlouho, kdo ví? Jsme spolu a to stačí.“

„Opuštěnost hledá druha a neptá se, kdo to je. Kdo to neví, nebyl nikdy opuštěný, ale jenom sám.“

„Němci mají spoustu překrásných pohádek, a přesto, anebo snad právě proto, také nejkrutější koncentrační tábory světa.“

„Člověk nemá o penězích mluvit pohrdavě. Peníze vzbuzují u mnoha žen dokonce lásku. Láska naproti tomu vzbuzuje u mnoha mužů lačnost po penězích. Peníze tudíž podporují ideály, láska naproti tomu materialismus.“

„Nejlepší způsob, jak se zbavit ženy: ukázat jí jen na několik dní způsob života, který jí můžeš poskytnout.“

„Člověka ztrácíme teprve tehdy, když je mrtev.“

„Láska není kupec, který chce dostat zpět svoje investice.“

„Když člověk viděl tolika mrtvých, nemůže už pochopit tolik bolesti pro jediného.“

„To je druhá noc, ta bývá nebezpečná. Kouzlo neznámého pominulo a kouzlo důvěry tu ještě není.“

„Lidé se v lásce vždycky ptají příliš, a když začnou opravdu vyžadovat odpověď, láska brzy zmizí.“

„Skromnost a svědomitost bývají odměňovány jen v románech. V životě jsou využívány a pak odkopnuty.“

„Na světě je dost místa pro věci, jen pro lidi ne.“

„Za starých řeků bylo myšlení výsadou. Pak bylo štěstím. Později nemocí. Dnes je zločinem.“

„Oslněnýma očima jsem se zahleděl k nebi, k tomu šedivému, nekonečnému nebi nějakého pomateného boha, který vymyslel život a umírání, aby se pobavil.“

„Teprve lazaret ukazuje, co je to válka.“

„Světový mír! Nikdy se o něm nemluvilo více a nikdy se pro něj neudělalo méně než v našich časech…“

„Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle. (“

„Nikdy to nejsou velké věci, které člověka utěšují, vždycky to jsou věci malé - Tři kamarádi“

„Neandrtálec byl zahuben kyjem; Říman mečem; člověk středověku morem - nás však lze vyřídit už kouskem papíru!“

„Obrazy jsou jako živé bytosti. Jako ženy. Nesmíte je všude ukazovat, mají-li si zachovat své kouzlo. A cenu.“

„Nechť si přijdou měsíce a léta, nic mi už nevezmou, už nic mi vzít nemohou. Jsem tak sám a tak prostý všeho očekávání, že jim bez bázně mohu hledět vstříc.“

„Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.“

„Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.“

„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“

„Kto potrestá Boha zato, že nám způsobuje utrpení? Když něco takového udělá človek, dají ho do vězení, nebo ho pověsí. Kdo pověsi Boha?“

„Mám pocit, že jsem mezi samými lidmi, kteří si myslí, že budou žít věčně. Aspoň tak jednají. Šetří svůj majetek a utrácejí svůj život.“

„Válka není pohádka, v níž všichni zlí hynou a všichni hodní jsou zachráněni. Smrt si v ní nevybírá jen spravedlivou daň na těch, kdo na svůj vrub prolili nevinnou krev.“

„Čím déle zná měšťák nějakou ženu, tím je k ní nepozornější. Kavalír naproti tomu pozornější.“

„Člověk by neměl buď nikdy odcházet, nebo by se neměl už nikdy vracet, nevrací se totiž docela a zůstává tak rozpolcený.“

„Nenávist je kyselina, která rozežírá duši.“

„Člověk nedělá vždycky, co je správné, synu. Dokonce ani když to ví. V tom někdy bývá kouzlo života. Chápeš?“

„Fantazie neumí počítat. A cit čísly nezesílí. Počítá vždy jen do jedné. Do jedné, - ale to stačí, když to člověk skutečně cítí.“

„Charakter člověka poznáme až tehdy, kdy se stane naším představeným.“

„Láska neví, co je to důstojnost.“

„Jsme opuštění jako děti a zkušení jako starci, jsme vyhořelí a smutní a povrchní - myslím, že jsme ztraceni.“

„Odejít není vždy tak snadné, zvlášť když člověk s sebou musí vzít i své vlastní já.“

„Diktátoři nebývají nikdy veselí.“

„Křičím, jen mě neslyšíte.“

„Dobro nadělá často více zkázy než prostoduchá zloba.“

„Válka je příčinou smrti jako rakovina a tuberkulóza, jako chřipka a úplavice. Jenže případy úmrtí jsou častější, rozmanitější a hroznější.“

„Ženám se nemá nic vysvětlovat, má se jednat.“

„Stali se z nás lidé tvrdí, nedůvěřiví, podezíraví, nelítostní, mstiví, suroví- a to bylo dobře; neboť právě tyto vlastnosti nám chyběly.“

„Ty rozumíš mně a já tobě, a v tom je ta naše bída.“

„Člověk je velký v plánech - pro jiné.“

„Člověk se prosadí, když dělá to, co se nejméně očekává.“

„Fronta je klec, v níž člověk musí nervózně čekat na to, co se stane.“

„Jsme opuštění jako děti a zkušení jako stáří lidé, jsme suroví a smutní a povrchní - myslím, že jsme ztraceni.“