François de La Rochefoucauld citáty

strana 8

„Velkoryse odpouštíme, co se nestalo nám.“

„Existují manželství dobrá, neexistují rozkošná.“

„Dříve než si budeme něco usilovně přát, zjistíme, jaké štěstí to přineslo těm, kteří to mají.“

„Bylo by na čase, aby se nevina těšila stejné pozornosti jako zločin.“

„Přílišná chytrost je nepravá vytříbenost, pravá vytříbenost je zdravá chytrost.“

„Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.“

„Člověk si někdy namlouvá, že mu je podkuřování protivné. Ve skutečnosti mu je protivný jen způsob, jakým se mu podkuřuje.“

„Největší dar je, umět posoudit hodnotu věcí.“

„Není člověka, který by chtěl, aby ho někdo znal skrz naskrz.“

„Uznání, kterého se dostane našemu duchu, půvabu a zdatnosti, nás učiní ještě duchaplnějšími, půvabnějšími a zdatnějšími.“

„Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.“

„Kdo zná svoje schopnosti, nezná svoje srdce.“

„Nové známé získáváme rádi proto, že nás ještě neznají a budou nás obdivovat víc než ti staří, kteří nás znají příliš.“

„Když nás lenost a bojácnost přidrží při povinnosti, všechny pocty za to mnohdy sklidí ctnost.“

„Pouze přízemní duch dokáže zesměšnit okřídlené naděje druhých.“

„Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.“

„Důvod, proč se milenci navzájem nenudí, spočívá v tom, že neustále hovoří o sobě.“

„Poznat, nakolik mohu a dovedu být nešťasten, je svého druhu štěstí.“

„Jen málo lidí neprozrazuje již prvními příznaky pokročilejšího věku, kterým směrem se nachýlí jejich tělo i duch.“

„Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.“

„Žárlivost se živí pochybnostmi a mění se v zuřivost, anebo zaniká, jakmile člověk dospěje od pochybnosti k jistotě.“

„Lidé vystavují na odiv mnohdy i nectnosti, dokonce i ty nejničemnější, ale nikdo se neodváží přiznat k závisti.“

„Neotřesitelnost moudrých není nic jiného než umění uzavřít bouře ve svém vlastním srdci.“

„Jestliže se milenci spolu nikdy nenudí, je to proto, že stále mluví jen o sobě.“

„Nejvíc se zesměšňují staří lidé, kteří bývali roztomilí, když zapomínají, že už nejsou.“

„Moudrost je pro ducha, zdraví pro tělo.“

„Leckteré heroické činy zachránila jen tragédie před směšností.“

„Jarost, která se k stáru zvětšuje, nemá daleko k dětinskosti.“

„Nikdo nedovede tak prohnat svoje okolí jako lenoši, chtějí-li vypadat pilně.“

„Kdybychom si sami nelichotili, lichotky druhých by nám mohly uškodit.“

„Nic nedáváme tak ochotně jako radu.“

„Ženy jsou často počestné jen proto, že nechtějí přijít o dobré jméno a o pohodlí.“

„Každý vytýká druhým, co zasluhuje vytknout sám.“

„Staří blázni jsou bláznivější než mladí.“

„Protože člověk nemá na vůli, jak dlouho bude mít rád a kdy přestane, nejsou milenci v právu, vyčítají-li si nestálost a přelétavost.“

„Jsou znamenití lidé, kteří působí odpudivě, a jiní, kteří se líbí se svými chybami.“

„Přeháníme úspěch jedněch známých jen proto, abychom zlehčili úspěch druhých.“

„Statečnost bývá někdy jediný způsob, jak se uživit.“

„Je jistě víc lidí bez zištnosti než bez závisti.“

„Co máš udělat, abys dosáhl štěstí, to ti poradí kdekdo, ale nikdo ti neporadí, jak.“

„O všech našich ctnostech se dá říci zhruba totéž, co napsal jeden italský básník o ženské počestnosti - že je to jen umění, jak ctnostně vypadat.“

„Jsou i lidé tak povrchní a do větru, že nemohou být ani pořádně zlí.“

„Svými dobře míněnými radami sledujeme nejčastěji vlastní zájmy.“

„Člověk se nudí skoro vždy jen s těmi, které nudí sám.“

„Ztráty přátel neželíme podle toho, jak jsme si jich vážili, nýbrž podle toho, jak si vážili oni nás.“

„Většina mladých si myslí, že jsou přirození a otevření, a zatím jsou jen nevycválaní a hrubí.“

„Nemám-li vlastní názor, brojím alespoň proti názorům těch druhých.“

„Příkladnost mravných je jen umění skrývat své sklony.“

„Pro malé činy je škoda i slov.“