François de La Rochefoucauld citáty

strana 9

„Málokdo umí být starý.“

„Vychování, jež obvykle dáme mladým lidem, je jenom druhá sebeláska, kterou v nich vzbudíme.“

„Člověk nebývá ani dobrý ani zlý až do krajnosti.“

„Svůj talent prosadíš za své peníze.“

„Slabost je větší nepřítel charakteru než nezřízenosti.“

„Ochotně promíjíme svým přátelům chyby, které se nás netýkají.“

„Když nás opouštějí neřesti, utěšujeme se vírou, že je opouštíme my.“

„Jen po nemnohém bychom prahli, kdybychom dokonale znali to, co si přejeme.“

„Naděje a obava jsou nerozlučné.“

„Ze zpupnosti nechceme být dlužní a z povznesenosti nechceme splácet.“

„Rady dávat smíte, ale nikomu nevnucujte postupy.“

„Jak mizerný by byl život, kdybychom se občas nepochválili.“

„Ctnost sama by nedošla daleko, kdyby ji nepodpírala samolibost.“

„Žárlivost obvykle nejvíc dolehne na ty, kdo se jí sami hledí vyvarovat.“

„Nedůvěřovat přátelům zahanbuje víc, než být jimi klamán.“

„Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, kdyby bylo vidět pohnutky.“

„Ke cti ctnosti je třeba přiznat, že se lidé tím, že spáchají zločin, dostanou často do velikého neštěstí.“

„Největší ctižádost je taková, která se ani v nejmenším neprojeví, dokud je nemožné dosáhnout cíle.“

„Přátele hodnotíme podle toho, jak se k nám mají.“

„Věhlas těch nahoře by se měl vždycky měřit prostředky, kterými ho dosáhli.“

„Krádeže a hrdelní zločiny je nutno páchat ve velkém, pak dostanou nevinné a dokonce úctyhodné jméno.“

„Nenudí nás ten, koho potřebujeme.“

„Spíše se zřekneme dosažitelného poznání než nedosažitelné touhy a nadějí.“

„U většiny lidí máš cenu jen svého vlivu a svých příjmů.“

„To, co považujeme za ctnost, je často jenom spleť nejrůznějších činů a zájmů, kterou dokáže rozplést jen náhoda anebo někdy naše skutky, a není to vždy statečnost a cudnost, co dělá muže statečnými a ženy cudnými.“

„Kdykoli nás někdo velebí, neříká nám nic nového.“

„Nevyhnutelnost smrti je věčné téma filosofů - když nemohli učinit nesmrtelným svůj život, pokusili se o to aspoň se svým jménem.“

„S velikou rozkoší naslouchají lidé tomu, o němž se domnívají, že rozumí jejich přednostem lépe než oni sami.“

„Mravnost bývá výsledkem příjmů.“

„Kdo nenajde klid v sobě, zbytečně jej hledá jinde.“

„Sdílnost je z největší části jen touha po obdivu a soucitu.“

„Jsou velké výstřednosti, které vytvářejí velké talenty.“

„K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.“

„Lichotky jsou falešné mince, které udržuje v oběhu naše ješitnost.“

„Někdy je příjemné mít žárlivce - pak často slyšíme hovořit o tom, co bychom rádi dělali.“

„Žádný člověk není tak moudrý, aby věděl o všem zlu, které koná.“

„Vážnost je záhada těla, vynalezená, aby skryla nedostatky ducha.“

„Kdybychom přátelům nic nepředstírali, nikdy bychom žádné neměli.“

„Některý zlosyn by byl méně nebezpečný, kdyby v něm nebyla i dobrota.“

„Největší obratnost těch nejméně obratných spočívá v tom, že se dovedou podřídit.“

„Pořád je víc lidí bez vyhlídek než bez závisti.“

„Umět poslechnout dobrou radu bývá obtížnější než si dobře poradit sám.“

„Nejobtížněji se lidé rozcházejí, když už se nemilují.“

„Největší lichometník na světě je samolibost.“

„Skutečnost, že o sobě hovoříme s takovým potěšením, by nás měla upozornit, že nás ostatní sotva s takovým potěšením poslouchají.“

„Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.“

„Vtipnost žen je víc známkou jejich pošetilosti než jejich rozumu.“

„Důkaz neobyčejných předností je, když ti, kdož vám závidí, jsou nuceni vás chválit.“

„Když nás někdo velebí, neříká nám nic nového. - Stačí, když nás hlupák pochválí - rázem se nám nezdá tak hloupý.“