François de La Rochefoucauld: Citáty o lidech

„Je nemožné milovat podruhé, co už člověk skutečně přestal milovat.“

„Jak má člověk vědět co očekává od budoucnosti, když ani neví to, co chce od přítomnosti.“

„Ve svazku tak nejistém, jako je láska, je jedno zaručeně jisté - oč méně člověk miluje, o to více je milován.“

„Na svém štěstí i neštěstí lidé s osudem spolupracují.“

„Dost lidí zavrhuje majetek, ale málokdo se ho umí vzdát.“

„Nevynakládáme tolik úsilí na to, abychom byli šťastni, jako na to, aby si to o nás lidé mysleli.“

„Nenachází-li člověk klid v sobě, je zbytečné, aby ho hledal jinde.“

„Skutečný přítel je největší z pokladů, a přece se lidé pachtí za těmi menšími.“

„Je mnoho lidí, kteří by nikdy nemilovali, kdyby o lásce neslyšeli mluvit.“

„Některý člověk se má tak rád, že si i v lásce vystačí se svým vlastním citem a vůbec k němu nepotřebuje toho, koho miluje.“

„Většina lidí umírá jen proto, že si to nedovede zakázat.“

„Nenacházíme vůbec žádné lidi se zdravým rozumem kromě těch, kteří souhlasí s našimi názory.“

„Jestliže člověk miluje příliš, těžko pozná, kdy ten druhý už nemiluje vůbec.“

„Aby byl člověk šťasten, musí mít to, co si pod štěstím představuje, a ne to, co si pod ním představují jiní.“

„Není na světě člověk tak chytrý, aby znal celou svoji hloupost.“

„Někteří lidé jsou jako odrhovačka - ve svůj čas jsou na pořadu jen oni, a pak po nich ani pes neštěkne.“

„Láska ke spravedlnosti je u mnoha lidí jen obava, aby sami neutrpěli nespravedlnost.“

„Říká se tomu láska. Ve skutečnosti je to jen nezřízená touha ovládat a vlastnit druhého člověka.“

„V žádném jiném citu se sobectví neprojevuje tak jako v lásce - člověk je vždy ochoten obětovat spíš klid milovaného než ztratit svůj vlastní.“