Friedrich Nietzsche citáty
strana 5
232 citátů plných moudrosti o lásce, přátelství a lidských vztazích

Ponořte se do hlubokých a podnětných slov Friedricha Nietzscheho. Prozkoumejte jeho nejslavnější citáty o lásce, přátelství a složitosti lidských vztahů. Objevte moudrost a nadhled, které stále rezonují u čtenářů na celém světě.

Friedrich Wilhelm Nietzsche byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel. Studoval klasickou filologii a v roce 1869 se stal profesorem na univerzitě v Basileji. Kvůli zdravotním problémům musel v roce 1879 školu opustit a následujících 10 let strávil na cestách po Evropě, kde napsal většinu svých děl. Ve svém díle kritizoval evropské myšlení, hlavně platónskou tradici a křesťanskou morálku, které podle něj brání projevu tvořivé síly života a v konečném důsledku vedou k nihilismu. Jeho nejznámějším spisem je Tak pravil Zarathustra.

Nietzsche byl silně ovlivněn mladohegelovci, řeckou filosofií, Arthurem Schopenhauerem a Richardem Wagnerem, se kterými však později přerušil kontakty. Jeho filosofická díla měla velký vliv na myšlení 20. století a jeho myšlenky o "smrti Boha", "vůli k moci" a "nadčlověku" jsou dodnes předmětem diskuzí a debat. Nietzsche trpěl psychickými problémy a od roku 1889 strávil zbytek svého života v polovědomém stavu jako duševně nemocný.

✵ 15. říjen 1844 – 25. srpen 1900   •   Další jména Friedrich Wilhelm Nietzsche
Friedrich Nietzsche foto
Friedrich Nietzsche: 890   citátů 9608   lajků

Friedrich Nietzsche citáty a výroky

„U jednoho jsou to jeho nedostatky, které filosofují, u druhého jeho bohatství a síla.“

U jednoho jsou to jeho nedostatky, které filosofují, u druhého jeho bohatství a síla. První filosofii nutně potřebuje, ať již jako oporu, uklidnění, lék, vykoupení, povznesení, sebeodcizení; u druhého je jen krásným luxusem, v nejlepším případě rozkoší triumfující vděčnosti, která se musí nakonec vepsat kosmickými majuskulemi ještě i do nebes pojmů. Avšak v onom prvním, obyčejnějším případě, kdy se filosofie pěstuje z nouze, jako u všech nemocných myslitelů – a možná nemocní myslitelé v dějinách filosofie převažují –: co se stane z myšlenky samé, jež je vystavena tlaku nemoci?

Každá filosofie, která staví mír výše než válku, každá etika s negativní variantou pojmu štěstí, každá metafyzika a fyzika, která zná finále, konečný stav jakéhokoli druhu, každá převážně estetická nebo náboženská žádost po jakémsi ústraní, zásvětí, po něčem zcela „mimo“ či „nad“ opravňuje k otázce, zda to nebyla nemoc, co filosofa inspirovalo.
Zdroj: Radostná věda