Gabriel García Márquez citáty

strana 8

„Není pravda, že lidé přestávají následovat sny, protože stárnou, stárnou, protože přestávají následovat své sny.“

„Nikdo si nezaslouží tvé slzy, a ten kdo by si je zasloužil, by tě nikdy nerozplakal.“

„Lež je pohodlnější než pochybnost, užitečnější než láska, trvalejší než pravda.“

„Žádný lék nevyléčí to, co nemůže vyléčit štěstí.“

„Skutečný přítel je ten, co vás drží za ruku a dotýká se vašeho srdce.“

„Jediné, čeho budu litovat, až budu umírat, je, že to nebude z lásky.“

„Bránila by se tím, že láska, nezáleží na tom, čím jiným by mohla být, je přirozeným talentem. Řekla by: Buď se narodíš tak, že víš jak milovat, nebo se to nikdy nedozvíš.“

„Bylo to neodvratitelné: vůně hořkých mandlí mu vždy připomínala osud neopětované lásky.“

„Duše se milují od pasu nahoru, těla od pasu dolů.“

„Celý problém manželství spočívá v tom, že končí každou noc po milování a každé ráno před snídaní se musí začít budovat znovu.“

„Nezáleží na tom, co se v životě stane, ale co si pamatujete a jak si to pamatujete.“

„Každý člověk vede tři životy: veřejný, soukromý a tajný.“

„Lidé se nerodí jen v den, kdy je matka porodí, ale život je nutí rodit se znovu a znovu.“

„Minuta usmíření vydá za víc než celý život v přátelství.“

„Hlavní věcí v životě je zvládat strach, hlavní věc v manželství je učit se zvládat nudu.“

„Ženy… se oddávají výhradně mužům rozhodného ducha, poněvadž pouze ti jim mohou poskytnout kýžený pocit jistoty, bez něhož žádná ženská nedokáže čelit životu.“

„Smrt nemá smysl pro legraci.“

„Člověk nemiluje děti, protože jsou to děti, ale zamiluje si je skrze náklonnost, která vzniká při jejich výchově.“

„Umřít je daleko těžší, než člověk myslí.“

„Slaboši nikdy nevkročí do království lásky, neboť je to království nelaskavé a drsné.“

„Láska je mor.“

„V den, kdy lidé pojedou v první třídě a literatura v nákladním vagónu, bude se světem nadobro konec.“

„Nejdůležitější věc v dobrém manželství není štěstí, ale stabilita.“

„Člověk si přináší na svět jen pár schopností a pokud některou neužívá, ať z vlastní či cizí příčiny, dobrovolně či nuceně, ztratí ji navždycky.“

„Minulost je lež, paměť nezná cesty zpátky, k někdejším jarům se vrátit nelze…“

„Staří lidé mezi starými lidmi jsou méně staří.“

„Jazyky musí znát ten, kdo chce něco prodávat… Ale, kdo kupuje, tomu rozumí každý, i kdyby mluvil hotentotsky.“

„Láska je všechno, co dělají nazí.“

„Moudrost k nám přichází, když nám už nemůže pomoci.“

„Stačí, abych si byl jist, že ty a já v tuto chvíli existujeme.“

„Skalpel je nejpádnějším důkazem fiaska lékařské vědy.“

„Na okraji listu 416 vlastnoručně připsal červeným lékárníkovým inkoustem: Dejte mi předsudek a pohnu světem. Pod tuto malomyslnou frázi nakreslil zdařilým tahem téhož krvavého inkoustu srdce proťaté šípem.“

„Možná právě to měly příběhy na mysli, když někoho nazývaly nemocným srdcem. Srdce, žaludek a celé nitro bylo prázdné, duté a bolavé.“

„Každý člověk je pánem své vlastní smrti a jediné, co můžeme udělat, když přijde čas, je pomoci mu zemřít beze strachu z bolesti.“

„Byl ještě příliš mladý na to, aby věděl, že paměť srdce vylučuje to špatné a zvětšuje dobré, a že díky této rafinovanosti dokážeme snášet břemeno minulosti.“

„Čas neplynul... točil se v kruhu.“

„Pak se ještě naposledy pokusil najít místo ve svém srdci, kde se jeho cit rozplynul, ale nemohl ho najít.“

„Horší než špatné zdraví je jen špatné jméno.“

„Jen díky Kafkovi jsem pochopil, že je možno psát jinak.“

“A famous writer who wants to continue writing has to be constantly defending himself against fame. I don't really like to say this because it never sounds sincere, but I would really have liked for my books to have been published after my death, so I wouldn't have to go through all this business of fame and being a great writer. In my case, the only advantage to fame is that I have been able to give it a political use. Otherwise, it is quite uncomfortable. The problem is that you're famous for twenty-four hours a day, and you can't say, "Okay, I won't be famous until tomorrow," or press a button and say, "I won't be famous here or now."”

“Because for you, quitting smoking would be like killing someone you love.”

“Nostalgia, as always, had wiped away bad memories and magnified the good ones.”

“Lost in the solitude of his immense power, he began to lose direction. He was bothered by the people who cheered him in neighboring villages, and he imagined that they were the same cheers they gave the enemy. Everywhere he met adolescents who looked at him with his own eyes, who spoke to him with his own voice, who greeted him with the same mistrust with which he greeted them, and who said they were his sons. He felt scattered about, multiplied, and more solitary than ever. He was convinced that his own officers were lying to him. He fought with the Duke of Marlborough. "The best friend a person has," he would say at that time, "is one who has just died."”

“Children's lies are signs of great talent.”

“I would like for my books to have been recognized posthumously, at least in capitalist countries, where they turn you into a kind of merchandise.”

“In the shattered schoolhouse where for the first time he had felt the security of power, a few feet from the room where he had come to know the uncertainty of love, Arcadio found the formality of death ridiculous. Death really did not matter to him but life did and therefore the sensation he felt when they gave their decision was not a feeling of fear but of nostalgia. He did not speak until they asked him for his last request.”