„víš proč naděje umírá poslední? protože naděje je virtuální děvka, nikdy ti nedá právě tady a teď. až pak, až příště. do ucha ti vylizuje švarnou budoucnost, s jedním ukazovákem zapíchnutým na daleký horizont, s druhým vraženým do oka. naděje nikdy neumírá, protože smrt nemá na takové trajdy čas.“Hana Andronikova
„není žádná smrt. je jenom nový začátek, a ty to někde uvnitř víš. jen nás tak vychovali, řekli nám, že smrt je něco strašného, ale není to pravda. když dojdeš na horizont, otevře se nový horizont.“Hana Andronikova
„pochyby se objeví, když se stavíš do role stvořitele. chybí ti pokora. když jednáš v jednotě se stvořitelem, pochybnosti zmizí. dnes víš, že tě něco vede. už nějakou dobu jdeš, učíš se, jakou sílu mají vize, jak to funguje, přicházíš na to, že vize znamená vidět lidi, zvířata a krajiny srdcem, ne očima. ale musíš přijmout to, že jsi jenom člověk. když to přijmeš, přestaneš se bát.“Hana Andronikova
