Henry David Thoreau citáty

strana 2

145 citátů o lásce, úspěchu, přátelství a autentickém životě

„Armádě o třech divizích možno odejmouti velitele a uvésti ji v nepořádek; ale nejponíženějšímu a nejprostšímu muži nemožno odejmouti jeho myšlenku.“

„Rádi zveličujeme důležitost každé své práce, a přece co věcí jsme ještě nevykonali!“

„Chudoba jedné třídy vyrovnává přepych třídy druhé.“

„Není nikdy příliš pozdě, abychom se vzdali svých předsudků.“

„Veřejné mínění je chabým tyranem proti našemu nejosobnějšímu mínění.“

„Nejlepší je ta vláda, která nevládne vůbec.“

„Příroda má místo právě tak pro barvínek jako pro hlávku zelí“

„Rozední se jen ten den, do kterého se opravdu probudíme.“

„Někdy je domněnka hodně důležitá, například nalezneme-li v mléce pstruha.“

„Dejte si pozor na všechny činy, které vyžadují nové oblečení.“

„Pokora, stejně jako tma, odhaluje nebeská světla.“

„Neustále jsme vybízeni, abychom byli tím, čím jsme.“

„Jak byste mohli zabíjet čas, aniž byste zranili věčnost.“

„Nejvíce, co mohu pro svého přítele udělat, je prostě být jeho přítelem.“

„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“

„Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati.“

„Po počátečním studu z prvního zločinu přichází lhostejnost a z nemorálnosti se stane jenom cosi, stojící „mimo morálku““

„Moudrý člověk může být užitečný jenom jako člověk, ne jako kus hlíny, který chrání noru před průvanem, takovou službu zvládne i jeho prach.“

„Naše vynálezy jsou obyčejně pěkné hříčky, jež odvracejí naši pozornost od věcí vážných.“

„Světlo, které nám zcela oslňuje zrak, je pro nás tmou. Jenom ten den vysvitne, pro nějž jsme probuzeni. Ještě další den se chystá vzejít. Slunce není víc než jitřenkou.“

„Vy, kteří řídíte věci veřejné, nač třeba vám používati trestů? Milujte ctnost a lid bude ctnostný. Ctnosti muže vysoko postaveného jsou jako vítr; ctnosti muže obyčejného jsou jako tráva; tráva, vane-li přes ni vítr, shýbá se.“

„Svobodný a osvícený stát může existovat jen tam, kde jedinec je uznáván jako vyšší a nezávislá síla, ze které pak pochází síla a autorita státu a dle toho je s jedincem také tak nakládáno.“

„Užij času a pusť se do nějaké pořádné práce.“

„Cožpak musíme vždy hleděti k tomu, abychom měli stále více. Nemohli bychom se spokojit také někdy s málem?“

„Vesmír jest rozsáhlejší než náš názor o něm.“

„Nezáleží na tom, jak nevýznamným zdá se býti počátek, co je jednou řádně vykonáno, je vykonáno navždy.“

„Ani na okamžik nemohu uznat svoji vládu, která také vládne otrokům.“

„Žádný zákon nikdy neučinil lid více spravedlivým a dvojnásobně to platí o úctě k zákonu.“

„Býti probuzen znamená býti živ.“

„... protože moje největší umění je chtít málo.“

„Moudrost se však vyznačuje tím, že nedělá zoufalé věci.“

„Svět je jen plátnem pro představivost.“

„Být filozofem není jen o moudrých myšlenkách, dokonce ani o nalezení školy …je to o řešení životních problémů, a to nejen teoreticky, ale i prakticky.“

„Volby jsou vždycky tak trochu hazardní hrou, jako dáma nebo vrchcáby, s lehkým morálním nádechem, je to hra s dobrem a zlem, která klade otázky po morálce, a určitá sázka tuto hru přirozeně doprovázíPovaha voličů není v sázce. Odevzdávám svůj hlas, jak považuji za správné, ale nejsem příliš znepokojen tím, zda li moje pravda převáží. Závaznost rozhodnosti většiny proto nikdy nesahá za hranice účelnosti. Volit pravdu ještě neznamená pro tuto pravdu něco udělat. … Moudrý člověk ale nemůže ponechat pravdu v rukou náhody, nebo doufat, že se pravda uplatní prostřednictvím vlády většiny. V činech mas je jenom málo mravnosti… Urychlit zrušení otroctví mohou jenom hlasy lidí, kteří touto volbou chtějí potvrdit svou vlastní svobodu.“

„Člověk by se měl nejraději oblékati tak jednoduše, aby se sám mohl odíti potmě a měl by žíti po všech stránkách tak samostatně a pohotově, aby, kdyby se města zmocnil nepřítel, mohl jako starý filosof vyjíti z brány bez bázně s prázdnýma rukama.“

„Jsme předmětem experimentu, který mě nemálo zajímá. Nemůžeme se za těchto okolností obejíti na chvilku bez společnosti našich kmoter – míti své vlastní myšlenky, jež by nás povzbuzovaly? Konfucius má pravdu: „Ctnost nezůstává opuštěným sirotkem; musí nezbytně míti sousedy.““

„To, čím se lidé liší od němé tváře, praví Menicus, jest velmi nepatrné; nízký dav to ztrácí velmi brzo; vyšší lidé to pečlivě střeží. Kdož ví, k jakým výsledkům by dospěl náš život, kdybychom dosáhli čistoty?“

„Dříve než ozdobíme své domy okrasami, očišťme jak své zdi, tak svůj život, a základem všeho učiňme krásnou domácnost a krásný život; doposud smysl pro krásu pěstujeme většinou venku, kde není ani domu, ani domácího pána.“

„Jako se nám každé roční počasí zdá nejlepší, když přijde jeho doba, tak příchod jara jest jako stvoření kosmu z chaosu a uskutečnění Zlatého věku.“

„Když se z vady stane samotný mechanismus, když se útlak a loupení mění v instituci, říkám, takového útlaku je nutno se zbavit.“

„Čas je jenom proud, ve kterém chytám ryby, piji z něho, ale zatím co piji, vidím písčité dno a vidím, jak je mělké. Jeho sotva znatelný tok odplyne, ale věčnost zůstává.“

„Kdybych byl obmezen po všechny své dny na kout podkrovní světničky jako pavouk, svět by byl pro mne právě tak široký, pokud bych měl kolem sebe své myšlenky.“

„Přesvědč se, abys vždy poskytoval chudým pomoci, které nejvíce potřebují, a byť vlastní tvůj příklad daleko nestačil. Dáváš-li peníze, dej také sama sebe, nejenom peníze. Někdy se dopouštíme podivných chyb. Často chuďas je spíše špinavý, roztrhaný a hrubý, než aby trpěl zimou a hladem. Je v tom částečně jeho záliba, nejenom jeho neštěstí. Dáš-li mu peníze, snad si za ně koupí více hadrů.“

„Má-li tvá ruka nadbytek, buď štědrý jako strom datlový; ale nemůžeš-li nic poskytnouti, buď azaď, neboli muž volný jako cypřiš.“

„Menšina je bezmocná, a pokud se podřizuje většině, není dokonce ani menšinou, ale je neporazitelná, když se do věci vloží celou svou vahou.“

„Lidé se trefí jen tam, kam míří. A proto – ač se jim to právě ani trochu nedaří – měli by raději mířit vysoko.“

„Žádnému, byť sebestaršímu myšlení a konání nevěřme bez zkoušky.“

„Náš národ už nesmí mít otroky a vést válku s Mexikem, byť by pro to přestal být národem.“

„Na jediného mravného člověka připadne devět set devadesát devět patronů mravnosti, je ale lepší mít co do činění se skutečným vlastníkem mravnosti než s jejím dočasným strážcem.“